Slovenský premiér Robert Fico se na sjezdu českých sociálních demokratů pochlubil, jak po pravicové vládě nenechal kámen na kameni a vyzval k programově pevné a sebevědomé levicové politice. Prezident Miloš Zeman zase varoval před "závistivou malostí", která podráží nohy výrazným osobnostem.

A jak zareagovali delegáti? Programovou diskusi odbyli a nejpopulárnějšího politika Jiřího Dienstbiera, jenž třímal prapor ČSSD v přímé volbě hlavy státu, sesadili z funkce místopředsedy strany. Ódy na jednotu a semknutost přesto zazněly.

ČSSD se už vidí ve vládních křeslech. Volby do Sněmovny proběhnou za rok a kousek a na pozadí nepopulárního vládnutí Nečasovy koalice se předpokládá vítězství levice. Tu víc než strukturované poselství voličům zajímá, kdo a kam nastoupí a komu bude nabídnut podíl na moci. Miloš Zeman doporučuje jednobarevnou vládu, jištěnou nejlépe opoziční smlouvou (sám ji v roce 1998 podepsal s Klausovou ODS). Zemanovi též vadí, že ČSSD už dříve nezkusila vládnout s komunisty. O ty ale nemají zájem současné špičky sociálních demokratů – ani staronový předseda Bohuslav Sobotka, ani Michal Hašek, který obhájil post prvního místopředsedy. Cesty k příštím partnerům tak ČSSD ještě musí hledat.

Čerstvý prezident přednesl strhující projev, ve kterém jednoznačně uvedl, že sociální demokracii drží palce a považuje se za jejího přítele. To lze interpretovat tak, že jí nabídl otcovské rady nebo přímo služby neformálního lídra usazeného na Pražském hradě. To s sebou ale nese riziko, že poslední slovo nebude mít stranické vedení, ale prezident a jeho skupina věrných.

Nejvřelejšími city Zeman hoří k sociálnědemokratickým hejtmanům, kteří až na tři výjimky spravují všechny české kraje. Nedávno dokonce slíbili vysázet nové stromy na hrázi rybníka v Novém Veselí, kde má Zeman chalupu. Když prezident zmínil, že by hejtmani byli schopni řídit i stranu, vyslal tím jasný vzkaz delegátům, kteří vedle prvního muže jižní Moravy Haška zvolili za místopředsedu i plzeňského hejtmana Milana Chovance. Svoje pozice ustáli místopředsedové Zdeněk Škromach a Lubomír Zaorálek a nevýraznou místopředsedkyni Marii Benešovou vystřídala senátorka Alena Gajdůšková.

Bohuslava Sobotku, který nemá ČSSD na povel jako Robert Fico SMER, čeká složité období. Musí vést bitvu s vládou, udržovat zájem veřejného mínění o sociální demokracii a zároveň dávat pozor, aby mu početná skupina spolustraníků nemydlila schody. Dienstbierovi sice bylo vyčítáno, že je sólista, ovšem předseda Sobotka se na něj vždy mohl spolehnout. Kromě toho pomáhal oslovovat mladé, městské a vzdělanější voliče, na něž má ČSSD problém dosáhnout. Nyní by bylo logické, kdyby začal Dienstbier shromažďovat síly a nápady pro případný střet se Zemanovou družinou, kdyby se jednoho dne rozhodla převzít sociální demokracii se vším všudy.

Před volbami i po volbách tak může být v ČSSD rušno – k nelibosti voličů, kteří by uvítali silný tým s propracovanou představou, kam chce Českou republiku vést. Mnozí intelektuálové rovněž sociální demokracii podezřívají z přílišného příklonu k neoliberálním receptům v rozpočtové oblasti či průmyslové politice.

Pokud ČSSD brzy nezapracuje na odstraňování svých chyb, dokluše k volbám sice na čele pelotonu, ale vysílená a obestřená řadou pochybností. Tato představa ji snad rychle probudí z letargie. V roce 2010 totiž také byla favoritem. Poté, pravda, skončila první na pásce, na sestavení vlády se však dohodla pravice. Podruhé by se ČSSD z podobné potupy těžko vzpamatovávala.

NašiPolitici.cz