28.3.2024 | Svátek má Soňa


POLITIKA: ČSSD po Rathovi

21.5.2012

V minulých letech prosluli dryáčnickým stylem dva sociálně demokratičtí politici – Jiří Paroubek a David Rath. První si sbalil svých pět švestek po posledních sněmovních volbách, tvrdou ránu politické kariéře druhého zasadil zásah jednotky protikorupční policie. ČSSD dala od dnes už bývalého středočeského hejtmana obratem ruce pryč. Skoro se zdá, že docela s chutí. Jako by se už dlouho děsila toho, co jí může Rath nadělit, a byla na to v základních obrysech připravená.

Není náhodou, že zejména ve středních Čechách o sobě dala rychle vědět skupina, jež s chirurgickou přesností odděluje od hejtmanského úřadu pomyslnou tkáň, kterou by šlo považovat za napadenou Rathovými metodami a zájmy. Potvrzuje se, že množství Rathových oponentů postupně přibývalo. Někteří radní dokonce byli neformálně odstaveni od moci a třeba i vyšoupnuti na spodní místa kandidátní listiny pro příští regionální volby.

Zatímco situace ve středočeské ČSSD je nepřehledná a formuje ji i soutěživost jednotlivců směrem k volebnímu podzimu, atmosféra v oranžovém týmu napříč republikou zdaleka tak rozbouřená není. David Rath se sice vehementně hlásil k předsedovi Bohuslavu Sobotkovi a jím akcentovaným krystalicky levicovým programovým prioritám a nejednou se naopak dostal do křížku se Sobotkovými oponenty Michalem Haškem a Zdeňkem Škromachem, leč přesto všechno byl trvale vnímán coby střelec a sólista. Jakmile otevřel ústa, kosil své protivníky uvnitř strany stejně jako v Poslanecké sněmovně nebo ve středočeském zastupitelstvu, ovšem jakmile došlo na volby či zákulisní hemžení, málokdo se v něm vyznal.

Sociální demokracie po Rathovi bude možná méně radikální, ale také vyrovnanější a sehranější. Rathův odchod ze scény může být i nezamýšleným dalším kamínkem do mozaiky usmíření, kterou v posledních měsících skládají dřívější rivalové Hašek a Sobotka. Oni sociální demokraté vlastně ani nemají jinou rozumnou možnost. Rathova kauza totiž ještě víc než vnitrostranické poměry ovlivňuje šance ČSSD jak ve volbách krajských, tak ale i sněmovních, senátních a prezidentských.

V takových středních Čechách lze o zrádných politických píscích hovořit odjakživa. Ani s lídrem Rathem nezvítězila před čtyřmi lety sociální demokracie nijak přesvědčivě. A to přitom stěžejním tématem bylo hospodaření minulé občansko-demokratické garnitury v čele s Petrem Bendlem, mimo jiné v krajských nemocnicích. Na stejnou notu se patrně bude zpívat i letos, jen v převráceném gardu. Pokud se dá vůbec někde předpokládat porážka ČSSD, jsou to střední Čechy. Dojde-li k ní, bude výsledkem nejen Rathovy aféry, nýbrž i jeho rozporuplných kroků při správě kraje.

V ostatních regionech sociální demokracie tolik trpět nemusí. Dá se očekávat, že lidé budou volit především podle svých peněženek. A to i tam, kde by šlo v ČSSD nalézt také několik černých ovcí, jako třeba na Ústecku či na severní Moravě. Kromě toho není tajemstvím, že David Rath polarizoval českou společnost vždy. Kdo mu tradičně nevěří, získal pouze vodu na svůj mlýn. Ne právě nepočetná řada Rathových fanoušků zase zatvrzele hovoří o jeho nevině a účelové policejní perzekuci.

Jestli se o nějakou voličskou skupinu hraje v každém okamžiku, jsou to lidé hlásící se k politickému středu a etickým, morálním hodnotám v politice. Právě pro ně bylo důležité, aby se sociální demokracie od Ratha rychle distancovala a navrch přidala omluvu. Tak se i stalo, přestože někteří lidé začali partajním špičkám vyčítat, že hodily Ratha příliš rychle přes palubu. Jenže presumpce viny má svůj význam i proto, že si žádná strana nemůže dovolit hýčkat politika, který by, byť třeba jen svou nešikovností, mohl shodit mravenčí úsilí kolegů, leckdy spolustraníků na nejnižší úrovni.

Vyvarujme se ale toho, abychom Rathův případ bagatelizovali pouze jako selhání jednotlivce. Spíše se jedná o nepříjemný příznak krize celého systému. Politika je až příliš navázána na byznys a až příliš přejímá návyky či zlozvyky z ekonomické sféry. Pak se nedivme, když se volení zástupci občanů občas chovají spíše jako trhovci než jako politici. Tak trochu tuším, že po policejní razii ve středních Čechách drkotají zuby nejednomu politikovi i jinde, na celostátní i krajské úrovni, a je přitom vedlejší, jaký stranický dres obléká. Dá se tudíž říct, že Rathova kauza neoslabuje jen jednu stranu, ale celý stranický systém. Můžeme to ale též obrátit a doufat, že události posledního týdne jsou počátkem očistného procesu, kterým politika musí dříve nebo později projít. A je jen na partajích, zda se budou činit samy, nebo zda na velký úklid rezignují a počkají, až se do něj pustí stále sebevědomější orgány činné v trestním řízení.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6