Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček navrhuje další zvýšení odvodů do zdravotnictví za pojištěnce státu. Zvýšení má být ve výši 4,3 miliardy korun, tolik se vybíralo na zrušených poplatcích.

Andrej Babiš s tímto nápadem nesouhlasí a tvrdí, že ve zdravotnictví je financí dost, pouze nejsou efektivně využívány. Protože si však vláda Bohuslava Sobotky dala do svého programového prohlášení právě zvyšování plateb za pojištěnce státu, Babišův odpor proto opět skončí pravděpodobně neúspěšně.

Němeček argumentuje tím, že zvýšení odvodů pomůže nemocnicím i na zvýšení platů zdravotníků. Přesouvání finančních injekcí do zdravotnictví ze státního rozpočtu tak má zelenou. Tato politika je samozřejmě krátkozraká, protože využívá momentálního ekonomického oživení a růstu výběru daní. I ten však v letošním roce není zdaleka tak úspěšný a zejména kraje si stěžují na snížení příjmů do svých rozpočtů. Jakmile se však růst výběru daní zastaví, další dotace ze státního rozpočtu se již přímo promítnou do zvýšení deficitu státního rozpočtu.

Zrušení všech zdravotnických poplatků kromě poplatku za pohotovost tak bylo evidentní chybou. Zejména poplatky v nemocnicích měly zůstat, jejich zdůvodnění jako pokrytí nákladů na stravování bylo nejen pravdivé, ale dávalo jim smysl. Levicová vláda je zavrhla spíše s politických než jakýchkoli jiných důvodů a zrušila je přesto, že s jejich pokračováním v nemocnicích dokonce i počítala.

V současnosti tak zbývá jediná cesta, jak zvýšit spoluúčast pacientů na zdravotním systému, a tou jsou doplatky za léky. Tento způsob je však nejméně transparentní a nemá vůbec žádnou regulační roli. Předepsaný lék si prostě musí pacient vyzvednout a na výši doplatku nemá vůbec žádný vliv. Pokud by dalšímu zvyšování odvodů za státní pojištěnce dokázal Babiš zabránit, bylo by to prospěšné. Naše zkušenosti jsou však bohužel takové, že Babiš je vždycky v počátku „kategoricky proti“, aby nakonec ustoupil. Postupně tak ztrácí aureolu toho, kdo ve skutečnosti vládne místo premiéra Bohuslava Sobotky. Ten se naopak ukazuje jako pravá „klidná síla“ válcující své nesouhlasící koaliční partnery. A podle některých průzkumů již v popularitě přeskočil i doposud suverénně vedoucího Babiše.