POLITIKA: ČR musí podepsat fiskální pakt
Jinak prý TOP 09 končí ve vládě. Fiskální pakt, jinak smlouva o vyrovnaném rozpočtu, je na první pohled potřebná. Ale na druhý?
Je jisté, že kdyby existoval fiskální pakt před zavedením eura, asi by se některé členské státy nedostaly do takových potíží. Je to ale jen dohad, protože realita dokáže být mnohem barvitější než sebebarevnější představy. Ani tento pakt nedokáže zabránit státům v podvádění a nesmyslném zadlužování.
Podle tohoto paktu by nesměl být schodek strukturálního rozpočtu vyšší než půl procenta HDP. Pro ilustraci v případě České republiky by nesměl být vyšší než cca 18 miliard korun. Strukturální deficit je de facto plánovaný schodek, kdy příjmy rozpočtu jsou nižší než výdaje.
Absolutně to neřeší schodek nenaplánovaný anebo schválně nenaplánovaný. Z tohoto pohledu je fiskální smlouva naprosto k ničemu. Smlouvu lze snadno obcházet a pokuta je jen ve výši jedné desetiny procenta HDP, v našem případě necelé čtyři miliardy. No, nekupte to.
Logicky by mělo platit, že stát utratí jen tolik, kolik si vydělá, jenže nároky různých nátlakových skupin včetně odborů tlačí na to, aby výdaje byly co největší, ač je to na dluh. Pro připomínku, v České republice se mandatorní výdaje pohybují na hranici 80 až 85 procent státního rozpočtu.
Do těchto výdajů patří nejen důchody a sociální dávky, ale také platy všech státních zaměstnanců, provoz ministerstev, obsluha státního dluhu a tak dále. Pokud by náš stát pravidlo o vyrovnaném státním rozpočtu přijal v době, kdy se to plánovalo, tj. v polovině 90. let, byla by zde brzda proti tomu co následovalo.
Za Zemanovy vlády se ještě dařilo schodek držet poměrně zkrátka, ale v momentě, kdy se vlády naplno ujali socialisté, schodky začaly růst skoro až nekontrolovaně apolečně s mandatorními výdaji. Stomiliardové schodky začaly být pravidlem. Celosvětová krize jen prohloubila nastavený trend a co se děje v okamžiku, kdy se současná vláda snaží schodek alespoň zčásti zkrotit, víme všichni.
Nechci domýšlet, jak by státní finance vypadaly, pokud by byl dnes premiérem Paroubek a ne Nečas. Stačí si vzpomenout na všechny nápady s třináctými důchody, přidání všem a doslova rozhazovačnou politiku socialistů. Můžeme se dohadovat jak moc by se to promítlo, ale vzhledem k tomu, že socialistické vlády dělaly ohromné schodky v době sedmiprocentního růstu, pak předpokládám, že v době krize by byly schodky minimálně dvojnásobné než ve skutečnosti byly.
Vraťme se ale k tématu fiskální unie. Ta jako taková neřeší vůbec nic. Nastaví se nějaká pravidla, která se stejně dodržovat nebudou. Navíc podmínka strukturálního schodku je už dopředu takovým malým alibi a podvůdkem, aby se mohlo tvrdit, že se státy EU nepropadají.
Evropa žila dlouhá léta na dluh a jak známo zadlužovat se donekonečna nelze. Dá se říct, že jih Evropy je těžce nemocný. Sebevětší finanční injekce to nevytrhnou. Kdo nese vinu na takovém stavu? Všichni v postižených zemích říkají že vlády, ale pokud by obyvatelé ochotně nepřijímaly blahobyt na dluh a po svých vládách ho nepožadovali, pak by pravděpodobnost pádu byla menší.
Politici se předbíhají u voličů nerealizovatelnými sliby jen aby se dostali k moci. Pak musí alespoň část slibů splnit. Do toho přijdou odbory s požadavky a stávkami si je vydobudou. Následují další volby a kolotoč pokračuje.
Fiskální pakt přichází s křížkem po funuse, navíc je bezzubý. Jak hospodaří státy EU? Známa jsou čísla deficitu veřejných financí v %HDP v roce 2011. Sice to není strukturální schodek, ale posuďte sami: Belgie -3.7; Bulharsko -2.0; ČR -3.3; Dánsko -1.8; Estonsko +1.1; Finsko -0.6; Francie -5.2; Irsko -13.4; Itálie -3.9; Kypr -6.3; Litva -5.5; Lotyšsko -3.4; Lucembursko -0.3; Maďarsko -4.3; Malta -2.7; Německo -0.8; Nizozemí -4.5; Polsko -5.0; Portugalsko -4.4; Rakousko -2.5; Rumunsko -5.5; Řecko -9.4; Slovensko -4.9; Španělsko -9.4; Švédsko +0.4; Velká Británie -7.8.
Jak chce EU vybřednout z dluhů? Děláním dalších dluhů? Fiskální pakt, jak jsem psal, neřeší nic, kromě jedné věci. Brusel získá moc nad státními rozpočty členských států. Bude mít právo zasahovat do financí daného členského státu, a to je něco, co by být nemělo.
Brusel získá další nástroj k ovládání členských států. Kdo bude hodný, u toho se přimhouří oči. Kdo bude zlobit, tomu přiškrtíme kohoutek, aby si tak moc nevyskakoval. Fiskální pakt je ve svém důsledku finančně neúčinný, ale mocensky účinný až na půdu.
Máme předat Bruselu jednu ze základních národních pravomocí svébytného státu? Máme se vzdát svrchovanosti v oblasti státního rozpočtu? V tom případě už můžeme rovnou Českou republiku přejmenovat na protektorát a vyčkat na říšského, pardon, unijního protektora v podobě bruselského byrokrata, který naši zem nikdy nenavštívil.
Tohle je jeden z důvodů, proč považuji při všech záporech nově zvoleného prezidenta za lepší variantu než v podobě poraženého finalisty. Karel Schwarzenberg je nadšeným vlezdobruselistou, který by bez mrknutí oka odevzdal vše Bruselu a radostně by u toho tleskal.
Ministr Kalousek řekl, že ČR musí podepsat fiskální pakt. Nemusí, pane Kalousku, nemusí.
Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora