29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POLITIKA: Covid a vzdělanost

Stále častěji můžeme slyšet z úst ekonomů, sociologů či politologů, že největší dopad současné covidové krize nebude ten na ekonomiku, jakkoli bude obrovský, ale na vzdělanost školních dětí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 12.11.2020 16:02

A ještě mne k tomu napadlo - několik generací po válce studovalo střední školu úhrnem se základní pouhých jedenáct, později dvanáct let. Dnes je to třináct - a nezdá se, že by úroveň vzdělanosti dnešních maturantů proti těm dřívějším byla o ten rok až dva vyšší. Akorát je jich víc ... :-)

Tudíž si nemyslím, že by se i půlroční výpadek výuky projevil nějakou měřitelnou nevzdělaností výpadkem postižených. Prostě zaberou a doženou to ... :-)

J. Jurax 12.11.2020 15:44

No, já jsem zase zažil uhelné prázdniny, a bez distanční výuky, neboť internet byl tak leda ve sci-fi a vzácností byla i soukromá telefonní stanice; jsem ročník 1949. Nemyslím, že by to mou vzdělanost ovlivnilo. A ve třídě nás bylo na základce jeden čas až 42 a nikdy ne pod 35.

V. Kain 12.11.2020 15:52

Juraxi není to osobní,ale vy jste to nemohl posoudit.Proč? Na to si odpověďte sám.

J. Jurax 12.11.2020 18:05

No, budiž, i když jisté srovnání mám na svých potomcích a z pracovního procesu.

Nicméně - může to tedy někdo posoudit?

V. Němec 12.11.2020 19:12

Pane Kaine, vaši otázce nerozumím. Jsem ročník 48 a mám stejný, asi oprávněný, dojem, že úroveň vzdělání hodně klesla.

Víte, jsem Ostravák, ale jsem hodně citlivý na jazykové vyjadřování hlasatelů, promiňte moderátorů, v médiích. Stále profesně čtu komerční nebo úřední korespondenci, a je to čím dále tím větší hrůza.

A není to jen tím, že dnešní generace zase umějí anglicky. Můžu potvrdit, že ani to. Sám jsem, kromě dříve povinné ruštiny, později francouzštiny, po padesátce zvládl i tu angličtinu.

Zato dnešní děti opravdu umějí lépe než já chatovat, a vůbec komunikovat na sociálních sítích. To je pravda.

M. Miky 12.11.2020 13:11

Moji prarodiče občas říkali: "Na nás už nezáleží, my to nějak dožijem, hlavně, ať se děti mají líp než my." Ale my dnes s klidem hodíme děti přes palubu, je nám jedno, co uzávěra škol způsobí, jen aby nás nezachvátil ten strašný virus. To už jsme pokročili tak daleko, že pro nás (jako společnost) děti nic moc neznamenají a zajímá nás jen naše "právo" se nenakazit novou čínskou chřipkou?

T. Zlesa 12.11.2020 13:50

Vyjádřeno jako volební heslo: "Životy našich babiček a dědečků za vyšší vzdělanost našich dětí". S tím by se spolehlivě daly prohrát volby. Babička neříkala, že chce radši zemřít, ale dožít, člověče.

V. Němec 12.11.2020 19:23

Vážený pane Miko, plně s vámi souhlasím.

Nikdo nechce umřít, ale holt nakonec všichni musíme. Jde o strategii boje s tímto virem. Ty šílené miliardy měly být dány raději na spolehlivou izolaci ohrožených, a tím možnosti promoření silných jedinců, ke kterým se ve svých 72 pokládám i já.

Nechci raději publikovat, co si myslím o sobeckosti dementních "prastarých", protože ti už sobečtí nemohou být, protože o sobě třeba moc nevědí. Ale co jejich děti? Vyhovuje jim, že jejich rodiče jsou v ústavech a vlivem nálože viru umírají i mladí zdravotníci?

P. Brich 12.11.2020 11:58

Pro boj proti změnám klimatu, za ochlazení planety a proti nenáviděnému uhlíku a bublinkám ze šampaňského je vzdělání vysoce toxické!!

T. Zlesa 12.11.2020 11:20

Na školu je možno se také dívat jen jako na ŠANCI pro děti a mladé lidi. Jak se k ní postaví je na nich a jejich rodičích. Považovat školu za státní podnik k výrobě budoucích plničů státního rozpočtu (nebo něco podobného) se mi nelíbí. Proto ty stesky na nekvalitu, nízké požadavky, apod. neberu. Nechtějí žáci a studenti tu šanci využít, je to jejich volba. Valná většina dnešních zaměstnavatelů má svoje produkce nastaveny poměrně blbuvzdorně. Tzn. že je možno zaměstnání provozovat se základními oborovými znalostmi někde i bez. Stačí zaměstnance zaškolit, zacvičit, předat mu zkušenosti starších. Takové požadavky dnešní školy splňují pořád dobře. A pauza ve výuce tyhle věci neovlivní.

Ti chytřejší a schopnější si s tím poradí ještě lépe.

P. Novotný 12.11.2020 11:32

No já vám nevím - pokud je mi známo, pořád se to jmenuje povinná školní docházka. Má to logiku, jelikož negramoty tady nikdo nechce. I když podle Vašeho příspěvku se výjimky očividně najdou.

Jinak Vaše argumentace mi lehce připomíná islámský svět - do 6.století bylo islámské území kolébkou vzdělanosti (matematika, astronomie, medicína ...), ale co se objevil prorok Mohamed a vše vysvětlil, islám ustrnul, přestal se vyvíjet. A tuto cestu Vy vlastně ve svém příspěvku doporučujete.

To neberu!!

J. Kubík 12.11.2020 13:07

Před příchodem Mohameda to nebyl islámský svět, ale převážně svět byzantský(křesťanský) a perský. Islámský svět nemohl příchodem Mohameda ustrnout, protože do té doby neexistoval.

T. Zlesa 12.11.2020 13:33

:-) překroutil jste to dobře, možná jsem to nenapsal nejlépe... ale vyvracet vám ty teorie nebudu.

P. Zinga 12.11.2020 17:30

Správně "do 6.století bylo dnešní islámské území..."

Jo, islám kolébkou vzdělanosti... Akorát že velká část z těch vzdělanců byli židé a křesťané.

Stačí číst Šeherezádu.

P. Novotný 12.11.2020 18:23

Asi raději vysvětlím, jak jsem to myslel: nejde o to se dívat na školu jako na ŠANCI, prostě už od mládí je třeba mladé vést k tomu, že jsou také povinnosti. Ne jen nějaké šance, kterých se chopím nebo ne. Pokud šance předpokládá nějakou námahu navíc, garantuji Vám, že se na ní drtivá většina mladých vykašle.

A s tím islámským světem: ten přece existoval i před Mohamedem - možná si říkali jinak, kdo ví. Ale Mohamed údajně učení tohoto náboženství sjednotil a dal mu tištěnou podobu - Korán a od té doby je neradno s jeho závěry polemizovat. Pan Zinga má pravdu, že vzdělanci v Byzanci byli židé a křesťané, ale po Mohamedovi již nebyli tolerováni a ocitli se na periferii Byzance, kde ještě nějakou dobu působili.

A o tom jsem psal - stále je nutné trvat na tom, aby se mladí vzdělávali, i když jim to leckdy půjde proti srsti. Je to holt občas námaha.

T. Zlesa 12.11.2020 18:51

Rozumím. No mě se zdá, že u nás je školství příliš na té straně vnutit povinnosti a množství. Ať to stojí, co to stojí. Ta laťka povinností by tak vysoko být nemusela. Větší vzdělanost nebude i kdybyste je dokopali k recitacím latinských básní. Co s tím nevím a nechci nic navrhovat, je u nás 160 tisíc učitelů... to je 12,5 žáka na jednoho, spolknou ročně 226 miliard. Snad jen tu matematiku bych doporučoval používat k výběru na další stupně a naučit myslet.

J. Jurax 12.11.2020 15:31

Jenže škola je mimo jiného též i státní podnik k výrobě budoucích plničů státního rozpočtu. S tím nic nenaděláte.

T. Zlesa 12.11.2020 16:01

:-) pravda to je... podle toho taky vypadá. Proto mě vždycky namíchnou ty řeči o zvyšování vzdělanostní úrovně, nejlépe přes zvyšování příspěvku v rozpočtu. Který pak kantoři rozfofrují na Mallorce a vzdělanost je pořád stejná. (Nebo menší? :-))

J. Jurax 12.11.2020 18:09

Stejně jako si skladník může přečíst Vergilia v originále, může i tuzemský kantor rozfofrovat své finanční přebytky na Mallorce.

M. Sedláček 12.11.2020 10:31

Výuka ve státních školách nestojí za nic dlouhodobě i bez covidu. Myslím, že taková inkluze napáchala víc škod než 10 pandemií.

M. Urban 12.11.2020 10:30

Podle mě je větším problémem neustále se zhoršující kvalita školství. Když učitelům začali zvyšovat platy, říkal jsem si, že to povede k pomalému zvyšování znalostní úrovně, ale zatím to tak nevypadá. Pořád se snižují nároky, nedostatečně se ověřuje, zda žáci látce rozumí a umí ji. Jde to celým školstvím napříč, od základních škol po vysoké. Jedou z příčin u mladších žáků je také to, že rodiče si zvykli, že výuku svého dítěte přenechají zcela na škole a sami se na ní nemusí nijak podílet. Za případné špatné výsledky svého dítěte pak viní jen učitele a vytváří na ně nátlak, aby polevili v hodnocení a pokud jsou školy financovány na počty žáků, tak je tendence jim vyhovět. Současná situace je sice nepříjemná, ale v tomhle ohledu konečně mnoha lidem připomněla, že oni sami se mají svým dětem a hlavně jejich vzdělání věnovat a že to ledaskdy není úplně jednoduché. Dále se ukázalo, že existují školy kvalitní, které se situaci přizpůsobily a umí v této situaci hodně ulehčit rodičům pomocí online výuky, ale že jsou i školy a učitelé nekvalitní, kteří jen rozdají úkoly a nechají na rodinách úplně všechno. To se při standardní situaci projeví pouze nízkou úrovní znalostí při přechodu na další typ školy, teď se to projeví tím, že rodiče jsou najednou zavaleni úkoly.

Ono se školami je to podobně jako se zdravotnictvím, pokud jsou kvalitní a dobře vedené, s několikaměsíčním přechodem na distanční výuku si poradí dobře, podle mého názoru natolik, že to v delším horizontu nemůže být znát (výpadek 4 měsíců z 90 není ani 5 %). Pokud je škola nekvalitní, pak tato situace to jen vytáhne na světlo. Asi bychom měli spíš než cokoliv jiného důsledně dbát na kvalitu škol a kontrolovat dostatečně úroveň znalostí. Bohužel, politická reprezentace je opačným směrem, např. nezavedením povinné maturity z matematiky.

A když už se srovnáváme s jinými státy, v EU sice školy většinou ponechali otevřené, ale v USA naopak jsou v řadě mist školy zavřené od jara a bez problémů.

Z. Lapil 12.11.2020 11:55

Dovolím si dvě poznámky. Spíš nesouhlasy.

1/ Kdo předpokládá, že škola nechává část výuky na rodičích, nechť si je vědom, že existují rodiče, kteří nejsou schopni svým dětem v tomto pomoci, a to ani v tak - říkám já - elementárních věcech , jako je počítání se zápornými čísly nebo dokonce zlomky. Čeština totéž bv bledě modrém (zavilé šakaly nechme výti ve veselých filmech, ale nějakou základní úroveň psaný text mít musí, aby byl k pochopení).

2/ Tohle je trochu rejpání, ale přesto: raději než o znalostech bych psal o dovednostech. I ta trojčlenka je spíš dovednost (musím si ji umět sestavit) než znalost "tohle vynásob tímhle a pak to vyděl tamtím".

Ad 2/ Viz Greta. Ta holka VÍ, že je klima v průšvihu, protože se to naučila ve škole nebo tak někde. Naprosto ji ale nenapadne - aspoň to tak zvenčí vypadá - že by mohla o věci PŘEMÝŠLET. Ne, ona jezdí po světě, vykládá něco o ukradeném dětství (sama nepochybně nemůže za to, že se ocitla v OSN), stávkuje a říká "něco s tím udělejte". A pozor - není v tom sama.

Prosím - její nemoc sem nikdo netahejte. Ta holka je možná asociál (jinak by věděla, že je lepší být hodná holčička), ale rozhodně není hloupá.

P. Brich 12.11.2020 12:04

Spíš nejsou hloupí její rodiče, kteří z mentálně retardovaného dítěte udělali superstar. která nenávistně dštila blbosti na delegáty OSN, kteří jí za to uspořádali standing ovation;-O

Z. Lapil 12.11.2020 17:36

Ale jo, to víte že bez podpory až vedení rodičů by to nezvládla, ale že by měla IQ menší než 70? To je přece blbina...

https://wikisofia.cz/wiki/Ment%C3%A1ln%C3%AD_retardace

M. Šejna 12.11.2020 13:58

Ta holka je asociál, protože kdo nechodí do školy, stane se asociálem, jak tvrdí pan Jirsa. A Gréta nechodila do školy. Místo toho chodila stávkovat.

Z. Lapil 12.11.2020 17:39

Není pravda, že kdo nechodí do školy, stane se asociálem. To by musel být do dob Marie Terezie svět plný asociálů.

M. Šejna 12.11.2020 14:01

A ještě bych k té asociální Grétě dodal, že bych jí přál zažít uhelné prázdniny, jako to zažila naše generace v lednu 1979.

Tehdy zamrzl i provoz elektráren.

Až Gréta zažije tento způsob lockdownu, bude radši stávkovat za oteplování, než proti oteplování.

Z. Lapil 12.11.2020 17:50

Jo, to byly časy ;-). My se chodili koukat na ledoborec na Labi; přijel z NDR, u nás taková věc nebyla.

Ve skutečnosti si uhelné prázdniny coby příkoří nepamatuju, ústřední topení v paneláku fungovalo a když nefungovalo dost, sáhlo se do špajzu, vyndal pytlíkový perník z Vitany a hned byla záminka zapnout plynovou troubu.

Ale časté vypínání elektřiny bylo protivné, to je pravda.

Nejsilnější vzpomínkou jsou mražené chlebíčky z balkónu. Pro neznalé - na Silvestra panovalo večer globální oteplení s teplotou snad 12st., a do půlnoci přišlo globální ochlazení někam na -25st.

M. Urban 12.11.2020 19:35

Děkuji za Vaši odpověď. V tom prvním bodu máte pravdu, ta skupinka dětí, jejichž rodiče sami nezvládnou učivo, bude skutečně nejpostiženější a těžko s tím něco udělat jinak než nějakým doučováním, ale chápu, rodiče o to nemusí mít zájem a nadané dítěti bude vzdělání chybět, čemuž by škola jinak zabránit mohla...Podobně asi funguje (fungovala) i chudoba.

V druhém bodě, dovednosti samozřejmě ano, ale i dovednosti je potřeba postavit na znalostech. Zkrátka k informacím trénovat logické myšlení a tvůrčí přístup. Tam jsem zhruba mířil ve svém textu. Já bych do toho ani Grétu netahal, asi všichi známe někoho, kdo vzdělávacím systémem prošel tak, že nabifloval informace a pak je zreprodukoval stylem nahrávacího zařízení a po závěrečné zkoušce zase zapomněl...

Z. Lapil 12.11.2020 23:45

Bod 1: určitě souhlasím. Nad myšlenkou "co nestihneš ve škole, to se douč doma" se preventivně rozčiluju hlavně proto, že většina diskutujících ten problém obvykle ztotožňuje s leností, pokud možno kulturně podmíněnou barvou pleti, což je často pravda, ale tím spíš je třeba ty děcka nenechat se v tom plácat.

Nechci poučovat poučeného, ale zaujalo mě, že ta paní, co se podle ní jmenujou školy Montessori, prvotně vymýšlela způsob, jak aspoň něco naučit děcka z extrémně chudých dělnických rodin, u kterých byla pravidelná docházka do školy pustou teorií, takže systém "všichni všechno zároveň" jednoduše nefungoval.

Bod 2: jasně. Jedno bez druhého nefunguje. Znalostí jsou plné knihy a počítače, ale když jeden ani neví, jestli tu knihu nedrží nohama vzhůru, je mu pendrek platná. Miluju formulaci, že je nutné aspoň vědět, ze které strany si k tomu mám sednout; autor mluvil o počítačích v dobách, kdy PC byly žhavou novinkou.

O Grétě jsem napsal celý dlouhý odstavec, ale smazal jsem ho, protože máte pravdu: TADY by nám jen zkomplikovala život.

Dobrou noc.