Stále častěji můžeme slyšet z úst ekonomů, sociologů či politologů, že největší dopad současné covidové krize nebude ten na ekonomiku, jakkoli bude obrovský, ale na vzdělanost školních dětí. A stále častěji se k těmto hlasům přidávají učitelé a ředitelé škol.

Zpočátku se pravděpodobně vládě zdálo, že uzavřít základní školy je rozhodnutí bez zásadních ekonomických dopadů na společnost. Možná k tomuto rozhodnutí měla vláda i nějaké podklady o tom, že děti šíří virus. Uzavření škol přeci žádnou ekonomickou ztrátu nepřináší, školy ani nevyrábějí, ani neprodávají. A daně také neplatí, tak co! Stranou ponechávám téměř humorné ujištění ministra školství, že mateřské školy se zavírat nebudou. Každý, kdo má dítě v mateřské škole, ví, že řada mateřských škol je již uzavřena - ať již z důvodu karantén či pozitivních testů personálu a stejně tak karantén dětí.

Podíváme-li se do okolních států, s pandemií bojují, co se dá, ale základní školy nezavírají. Pravděpodobně vědí proč. Týdeník The Economist již na jaře přinesl sdělení, že největší negativní dopad bude mít krize právě v oblasti vzdělávání, Když jeden populační ročník ztratí několik měsíců výuky, bude to mít nedozírné následky na celou společnost. Proto by se školy měly zavírat až jako poslední. Odborníci dodávají, že největší dopady to bude mít na děti, které měly horší výsledky už před krizí. Vzpomeňme si, jaké jsme sami měli nervy, když jsme dělali přijímací zkoušky na střední školu, jaké jsme měli nervy při maturitě či při zkoušce na vysokou školu. A všechny tyto pro život studenta klíčové okamžiky jsou ohroženy absencí prezenční výuky.

V případě uzavření škol se jedná o dalekosáhlé dopady na vzdělanost celé budoucí generace. A jak ekonomové připomínají, dnešní výpadek vzdělání se může projevit v nižší výkonosti celého národního hospodářství, v nižší konkurenceschopnosti. Výzkumy dokazují, že pokud děti ztratí kontakt s výukou, což se při dlouhodobém distančním vzdělávání zcela jistě u části dětí stane, má to dlouhodobé efekty na nižší vzdělání a následně na uplatnění na trhu práce.

Jak ale připomínají psychologové, nejde jen o výpadek ve vzdělání, ale z těch dětí mohou být asociálové. V první, druhé třídě se učí nejen psát a počítat, ale jde i o vzájemné sociální vazby, kamarádství, toleranci, spolupráci či respekt k autoritám atd. Tohle se děti naučí až v kolektivu. Je mi těchhle malých děti velmi líto a rodičů taky.

Jsem si jist, že se zodpovědní lidé na ministerstvu školství, ředitelé škol a učitelé těmito problémy zabývají. V úvahách v médiích zazněla myšlenka zrušit prázdniny a učivo dohnat prezenční výukou. Nejsem si však jist, zda by na zrušení letních prázdnin naše rozmazlená společnost přistoupila. Jako člověk, který má shodou okolností vnoučata v první, druhé i třetí třídě, bych doporučil zvažovat i opakování všech ročníků základní školy. Je to jedna z cest, jak letošní výpadek vzdělanosti napravit.