POLITIKA: Co udělá Čech za 500 korun
Představme si českého důchodce. Je to člověk, který sedí nešťastně v kuchyni svého panelákového bytu, případně chátrající chaloupky na kraji vesnice. Tvrdě pracoval celý život, vychoval děti, teď však nemá peníze a nemá ani na to, aby zaskočil pro pár laciných lahůdek do blízkého supermarketu. Zatne zuby a čeká – na co vlastně?
Odpověď je nasnadě přinejmenším pro toho, kdo sledoval, jak se ve středu právě o důchodech radili poslanci. Sebevědomí a výmluvní politici vymýšleli ve sněmovně různé cesty, jak pomoci starým lidem, kterým jejich penze nezajistí důstojné životní podmínky.
Vláda navrhla, ať se důchody v příštím roce nezvyšují jen o zákonnou valorizaci, ale ať se k tomu přidá dalších 300 korun měsíčně pro každého. Potom jeden z poslanců doporučil, ať se přidá aspoň 500 korun. Jiný přišel s variantou, ať 500 korun měsíčně dostanou jen ti senioři, kteří mají penzi pod patnáct tisíc. Objevil se návrh přidat také důchodkyním po pětistovce měsíčně za jedno vychované dítě, další z poslanců radil jednorázově vyplatit 1000 korun. Každá debata jednou skončí a tu o důchodech uzavřela předběžná dohoda, že se o celkem devětadvaceti návrzích rozhodne příští týden.
Je možné fabulovat, s jakými pocity sledoval důchodce parlamentní debatu. Nejdříve s jistou nedůvěrou, pak se jeho pohled začal pomalu rozjasňovat a na závěr se na jeho vrásčité tváři objevil šťastný úsměv. Sociálně citliví poslanci mohou být spokojeni.
Na jednání sněmovny se ovšem lze dívat i z jiného úhlu. Za necelé tři měsíce se konají volby. Proto se vláda i opozice předhánějí v nápadech, jak přidat peníze nejen důchodcům. Stát se sice zadlužuje tempem půl bilionu ročně, přesto je nezbytné rozeslat co nejvíc peněz těm, kdo přijdou v říjnu hlasovat. Třeba právě důchodce, který náhodou sledoval jednání sněmovny, podpoří toho, kdo mu chtěl přilepšit nejvíce.
Takový pohled už provokuje méně pozitivní myšlenky. Debata ve sněmovně vycházela z nevysloveného předpokladu, že starý nebo v jiné souvislosti mladý člověk dostane pětistovku a poběží, kam mu řeknete. Český národ je závislý na konzumu, proto lze hlasy občanů pořídit za jeden větší nákup v obchoďáku. Hodnoty jako budoucnost národa, svoboda, kultura, kvalita veřejných služeb proti tomu nic nejsou. Jinými slovy, rozdělování předvolebních pětistovek je urážkou těch, kterým jsou tyto peníze určeny.
Situace českého národa jistě není tak úplně špatná. Ovšem poslanci představě o úplatnosti Čechů podléhají, jak svědčí debata ve sněmovně. Těžko přitom zpochybnit, že vycházejí ze zkušenosti minulých let, kdy takový recept do určité míry fungoval.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus