„Dohodli jsme se na jednom, že naší prioritou je vybírat mýto i po roce 2016.“ Těmito slovy komentoval ministr dopravy Dan Ťok čtvrteční jednání koaliční rady na téma „kdo bude provozovat mýtný systém od ledna 2017“.

Jinými slovy koalice ČSSD, ANO a lidovců se po třiceti měsících řízení země nedokáže dohodnout na tom, jak vybírat peníze, které doslova leží na dálnici. Vždyť by stačilo někomu říct: „Tak je prostě pošlete!“ Proč to neřekne ministr, premiér, celá vláda nebo koalice, to je jedna z největších záhad těchto dnů.

Problém v podobě výběrčího

Věcný problém je pochopitelně v osobě výběrčího. Stát musí výběrem mýta někoho pověřit, musí ho však vybrat v otevřeném výběrovém řízení a takové řízené nedokáže zorganizovat. Teď je možné spekulovat o tom, jestli tento problém vznikl neschopností či úmyslem odpovědných osob.

Jednu z odpovědí nabídl u příležitosti koaličního jednání dopravní expert Ivo Rýc. Ten upozornil, že se úřednictvo i politická reprezentace přirozeně brání veřejné soutěži, která předpokládá sepsání projektu. V tomto projektu by ovšem muselo být zaneseno pravidlo, podle kterého vznikne otevřený mýtný systém kompatibilní s evropským systémem mýtného.

Peníze by v něm mohli vybírat všichni evropští operátoři, kteří by pak jenom posílali peníze správci dálnic. Tím by skončila politická kontrola nad miliardami vybranými na mýtném a vzdát se části své moci, to politici nechtějí. Proto se zdržuje nezbytné řešení, ke kterému se Česká republika zavázala před Evropskou komisí a úředníci i politici se složitě snaží tento závazek obejít. Není divu, že se nic neděje a že kapři nejsou příliš aktivní, když je někdo nutí vypustit vlastní rybník.

Zakázku provází pochybnosti

Detaily sporu o mýto jsou natolik složité, že je většina voličů nemá čas prozkoumat. Při pohledu z odstupu je ovšem případ stejně vážný, jako kdyby občan procházel všechny nuance třicetiměsíčního příběhu mýta a současné koalice.

Přidělení zakázky na vytvoření mýtného systému firmě Kapsch v období vlády Jiřího Paroubka a sepsání dodatku za jeho nástupce Mirka Topolánka provázejí dodnes mnohé pochybnosti, mírně řečeno. Tyto pochybnosti mají základ v úvaze, že stát dodavateli zaplatil příliš mnoho peněz za vybudování systému i za výběr mýta samotného. Předchozí vládní reprezentace tedy nedokázala přesvědčit, že postupovala opravdu hospodárně, přesto nikdo nemůže zpochybnit, že vznikl funkční systém mýta, na kterém dnes stát inkasuje ročně deset miliard korun.

Ve srovnání s tím je bilance současné koalice mnohem horší. Exekutiva stojí před vyhlídkou, že se výběr mýta zastaví, a politici se maximálně hádají, kdo za to může. Voliči tak stojí tváří v tvář zajímavému selhání. Ani tak nejde o podezření, že fungování státu není dostatečně efektivní, ale o to, že stát prostě nefunguje. Můžeme pochybovat o morální integritě předchozích politických elit, ty současné však v případu mýto prokazují nekompetenci.

Tím vzniká otázka, jestli hlavním viníkem mýtného kolapsu není nakonec sám volič, který nedokáže poslat do parlamentu strany s dostatečným odborným zázemím. Mýto připomíná, že v budoucnosti by měly při volbách vzít v potaz kromě hezkých slibů také prokazatelné schopnosti kandidátů.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus