Dovolte, abych se i já vyjádřil k nedávnému setkání premiéra Andreje Babiše s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Média hlavního proudu v čele s naší veřejnoprávní televizí se snažila ve zpravodajství o nedávném setkání Babiše s Trumpem vzbudit dojem, že referují o této pro nás bezpochyby velmi významné události odpovídajícím způsobem. Jenže, jak u nás bývá stále častěji zvykem, nebyla to až tak úplně pravda.

Dočkali jsme se přímého přenosu formální části setkání a několika reportáží o průběhu celého setkání, to ano. Ovšem hlavní důvod, proč k tomuto setkání došlo, zůstal i pro pozorného českého diváka zastřen někde ve světě spekulací. Proč asi? Vedle toho, že ta zřejmě podstatná část setkání zůstala neveřejná, je docela pravděpodobné, že byť i pouhý náznak úvah o neveřejné části návštěvy se našim tzv. hlavním sdělovacím prostředkům ani trochu nemohl hodit do jejich krámu. Tomu také odpovídá množství užvaněných komentářů, které se soustředily na nesporné skutečnosti našeho vzájemného spojenectví, jako je rozpad komunistického impéria, nastolení demokracie, náš vstup do Severoatlantické aliance, na úspěšnou obchodní a vědeckou spolupráci, atd. To vše pro oko „prostého“ diváka umně opentleno zcela nedůležitými banalitami.

Totéž se však nedá říci o Američanech. Na závěr každé podobné mezistátní návštěvy bývá zvykem sepsat společné prohlášení vedoucích představitelů, kteří se právě setkali. A právě tam je třeba hledat „jádro pudla“. Tento text jsem obdržel v originále, který byl zveřejněn přímo Bílým domem, a rázem bylo nad slunce jasné, o co ve skutečnosti jde.

Už ve druhém z celkem sedmi odstavců se praví: „Jako vedoucí představitelé Spojených států a České republiky potvrzujeme náš společný závazek ctít demokratické hodnoty, osobní svobody, vládu práva a nezávislost institucí. Sdílíme názor, že mír, bezpečnost a blahobyt závisí na spolupráci samostatných národů. Být silný doma je nezbytným předpokladem k dosažení míru a bezpečnosti za hranicemi své země.“

Chytrému napověz, hloupého trkni. Co asi znamenají formulace „…osobní svoboda, vláda práva a nezávislost institucí…“ a také „…spolupráce samostatných národů…“ v souvislosti s postupným omezováním osobních svobod a předávání národní suverenity salámovou metodou někam do neomarxisty ovládaného Bruselu?

Tohle se přirozeně nemohlo líbit těm, kteří si pletou novinářství s aktivní tvorbou politiky, která je navíc zjevně obrácena proti stěžejním zájmům vlastního národa. Už je to tak, že demokratického politika volí občané, zatímco žurnalistu většinou někdo najme a pak platí.

Zde musím poznamenat, že ne všechny žurnalisty lze takto jednoduše zmanipulovat. Pro nás pro všechny naštěstí. O to více bychom si pak měli vážit těch skutečně nezávislých. Promiňte mi tu odbočku. Nic to však nemění na tom, že právě popsaným způsobem je třeba dešifrovat mlhu, kterou nám předvedl náš „hlavní proud“ u příležitosti tohoto významného setkání vůdčích představitelů obou našich demokratických států.