Politik, jako každý jiný člověk, jde ráno do práce s ambicí udělat celou řadu věcí, kterých má ostatně na každý den více než dost. V úterý 21. února 2006 jsem věděl, že budu mít dvě důležitá setkání – v mé pracovně s velvyslancem Ruské federace panem Fedotovem ohledně návštěvy ruského prezidenta Putina, která se uskuteční v prvních dnech března, a následně v rezidenci amerického velvyslance Cabanisse pracovní oběd, při kterém budeme hovořit o česko-amerických vztazích, o situaci ve světě i o mých plánovaných návštěvách Spojených států. Věděl jsem také, že musím podepsat řadu zákonů, dokončit německý projev do tyrolského Insbrucku a italský projev na univerzitu v Trentu a to nemluvím o desítkách dalších věcí.

Při cestě na Hrad mě upoutal nadpis hlavního článku na první stránce deníku Právo „Klaus by rád viděl ODS ve velké koalici“, který mě naprosto šokoval. Jako obvykle se sice ukazuje, že obsah článku je poněkud jiný a zdaleka ne tak bezprostřední, že článek „pouze“ naznačuje, že něco řekl „vysoký představitel ODS, který si nepřál být jmenován“ a že tento člověk navíc prohlásil, že velkou koalici „prosazují lidé blízcí Hradu“, ale drtivá většina lidí čte jenom titulky a tím dostala zásadní, a to mylnou, zprávu.

Původně jsem myslel, že na to nemusím nijak reagovat, ale když jsem na svou webovou stránku začal dostávat maily, že jsem toho či onoho svou podporou velké koalice zklamal, je na místě, abych to uvedl na pravou míru, i když není sebemenší důvod, abych jakýkoli svůj předchozí výrok musel dementovat. Prohlašuji proto, že jsem žádný výrok o své preferenci povolebního uspořádání neučinil, a to ani veřejně, ani v soukromí. Tedy ani onomu údajnému „vysokému představiteli ODS, který si nepřál být jmenován“. Není úkolem prezidenta, aspoň to nepovažuji za úkol svůj a jiným prezidentům do duše mluvit nechci, konstruovat ty či ony vládní koalice nebo k nim „navádět“. Respektuji právo vítěze voleb dostat šanci zkusit vytvořit takovou vládní koalici, která by získala parlamentní většinu. Ať bude tím vítězem kdokoli. To jsem řekl mnohokrát a na tom nemám co měnit. Ta či ona forma volby prezidenta s tím nemá nic společného.

Za podstatné pro naši zemi považuji takové povolební rozložení sil v Poslanecké sněmovně, které by umožnilo vytvořit většinovou demokratickou vládu. S ničím jiným se nemáme smiřovat.

21. února 2006
Webová stránka Václava Klause