Na zahájení brněnského sjezdu ČSSD zazpívala krásně po středoevropsku českou hymnu slovensko maďarská operní pěvkyně, paní Viera Gulászi-Maňásková. Dovolím si, při vší úctě k jejímu krásnému projevu, sdělit, že jméno, tak líbezně navozující dojem guláše a maňásků, by se ještě dnes mělo stát oficiálním symbolem celé české politiky.

Jenom si to řekněte nahlas – česká politika gulášovo-maňásková. Od levice po pravici, od Hradu až do nejvzdálenějšího podhradí. Vždyť guláš sám o sobě je pochutinou nejbytostněji spojenou s představou svébytně české reálné politiky, vhodnou k uplacení i zaplácnutí čehokoliv. Maňásků pak, svébytnost předstírajících, ale neschopných žádného výrazu a pohybu jen s cizí rukou do nich navlečenou, pak je v české politice více než zdrávo. A normálním je už po desetiletí, že s dostatkem guláše pak i maňásek mění se v hrdinu všedního politického dne, který potřebuje jediné – klid na práci, soudruzi.

Normální jsou v Čechách karlovarská losovačka, kupování a prodávání hlasů ve volbách a také nedůstojné kšefty a zastrašování při volbě údajné hlavy státu. Normální je, když sociálně demokratický sjezd odmítne jakékoliv změny stanov, které by omezily moc regionálních oligarchií, a nemlich to samé se děje v ODS. Normální jsou proto kmotři a velrybáři v hlavních politických stranách, stejně jako spolupráce nenapravených komunistů s kýmkoliv, kdo se nechá uplatit byť i jenom jedním hlasem podpory. Normální je, když si pražský magistrát objedná právní zastupování u Ústavního soudu a rád z veřejných prostředků zaplatí advokátům patnáctkrát tolik, co druhá strana sporu. To je, prosím, ověřeno...

Normální jsou v české politice všichni, kdo se nechtějí dohodnout ve prospěch země a jejích lidí, protože zájem držeti vrabce v hrsti je důležitější smyslu a prospěchu příští generace. Maňáskové, bránící jakoukoliv očividnou zlodějnu či trojnásobně předražené stavby dálnic anebo skokové zdražení tunelu Blanka odkazem na to, že „právně je vše v pořádku“. Normální jsou předražené „noviny“ měst a městských částí, jejichž podlézavost k momentálním pánům na radnici zvedá žaludek. Úplatní soudci, cinknutí rozhodci a státní zástupci jsou také perfektně „normální“, stejně jako když se náměstkem ministra spravedlnosti stane bývalý litvínovský starosta s hodně kontroverzní minulostí, či ne-nácek, jen hodně konzervativní, jinak úplně neškodný a Hradem podporovaný pan Bátora poradcem ministra školství.

A dalo by se pokračovat. Zbytečně však. Dokud nechytíte a neodsoudíte do vězení prvního politika co „velkou rybu“, nikdy se nic nezmění – pravil před časem zahraniční expert, mezinárodně uznávaná kapacita pro boj s korupcí. A právě v tom je problém české politiky. Vybraní maňáskové totiž budou svoji gulášo-maňáskovou verzi obhajoby zájmů obce, a sebe navzájem, vždy bránit. A o to více je potřebné se do nich trefovat. Ono to jednou povolí.

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)