Dvacet procent voličských hlasů jedním vrzem spláchnuto do stoupy a rozmetány zbytky důvěry, kterou ČSSD disponovala u ostatních politických stran. To je výsledek Haškova puče proti Sobotkovi. Puče, který ochotně a rád přiživil prezident Zeman, údajně nestranný.

Severomoravské jádro, které vždy podporovalo ČSSD, už delší dobu pozoruje puče v ostravských organizacích, a tak bylo informováno možná lépe než zbytek republiky. Nebývá běžné, aby lidé z jedné organizace vedli bratrovražedný boj, jehož výsledkem je vylučování členů, žaloby a likvidace poboček. Na Ostravsku je to ale v posledním roce běžnou věcí. Stejně tak puč proti ostravskému primátorovi byl veden dvojicí, z nichž jeden je Kajnarovým přítelem, vzešlým ze stejné místní organizace, a druhý je jím silně podporovaným přítelem ze sousední místní organizace, mistrem v zákulisní taktice a sestřelování kolegů z hrušky dolů.

Aktivity sociálních demokratů na poli vzájemných rozbrojů a půtek obraly ČSSD o mnoho voličských hlasů. To ale nestačilo, i tak tato domněle silná politická strana utrpěla volební vítězství. Podle očekávání a zkušeností z minulých voleb ani nyní si s nabytým vítězstvím nevěděla rady, a tak ho jednoduše zahodila.

Nestačilo zřejmě, že tým odborníků, pokud v ČSSD nějaký existuje, nepodpořil šéfa strany Sobotku a nikdy mu nedal k ruce analýzy ani plány, jimiž by se mohl vytáhnout v médiích. Nestačilo, že Sobotka musel uklidňovat horké hlavy ze severomoravského jádra a prosit o strpení s otevřením vnitrostranického boje až na období po volbách. Sám si nestačil krýt záda, a tak se až z médií musel potupně dozvědět o schůzce svého kolegy Haška s prezidentem Zemanem, na níž byla domluvena Sobotkova politická poprava.

Za této situace ale jako by ČSSD nebyla volebním vítězem. Na tohle zřejmě bojovníci o přední posty v řadě u koryt zapomněli. Kdo z partnerů nyní bude vyjednávat s politickou stranou, která se doslova ze dne na den rozštěpila na dvě, možná i tři či čtyři frakce, evidentně směřující každá jinam, respektive jinou oklikou tamtéž – do propadliště dějin?

Brát ČSSD jakožto koaličního partnera je nyní doslova hazardérství hraničící s politickou naivitou až demencí. A je na druhou stranu nutné brát ČSSD jakožto soupeře? Také ne. Soupeř pozřel sám sebe a zbytky bude pravděpodobně ještě pomalu dožvýkávat za totální neschopnosti dělat cokoliv jiného.

Nástřel, aby bylo jasno, co se bude v ČSSD dít, již probíhá – jednou demonstrace proti Sobotkovi, příště demonstrace na podporu Sobotky. Je třeba ukázat, že manažeři v ČSSD umějí svolat demonstraci natotata a na jakékoliv téma. Politiku ať si dělá, kdo chce a jak chce, sociálním demokratům stačí jen přetahovaná o koryta a boj o minuty v médiích a počet zveřejněných fotek.

Nejspíše tedy lídři poražených politických stran budou opět přinuceni ke spojení v koalici, z níž volebního vítěze předem diskvalifikuje vlastní neschopnost věnovat se čemukoliv jinému než pouze vnitrostranické politice, respektive hezky česky kohoutím zápasům na zapáchajícím dvorku, již poněkud pokáleném vlastními exkrementy. V případě sociální demokracie jde o setkání s přáteli, kdy jedna ruka za zády drží nůž, připravený k umístění mezi lopatky jiného přítele.

Ve stylu "ryba smrdí od hlavy" nebo "také velení jde příkladem" byla jako první kudla ta Haškova, lopatky pak propůjčil, ač nerad, Sobotka. Určitě se máme i dále na co těšit, když zvážíme nedávné prohození pozic na ostravském magistrátě, nepřipuštění ostravského primátora na kandidátku ČSSD, odkop do té doby loajální Marie Benešové při volbách do předsednictva strany a Rykalovy ostré lokty a politické novinky v úchopu moci (to je ten nenápadný poslanec minulého období, co přes vážné problémy v roce 2010 požívá ohromné důvěry a podpory napříč místními organizacemi ČSSD – tedy až poté, co odstranil své soupeře podivnými taktikami).

Co lepšího by ČSSD mohla udělat pro návrat důvěryhodnosti než zbavit se podrazáků a veřejně usvědčených lhářů typu Hašek, Tejc, Tvrdík, kteří se zasloužili o nechutnou aféru s pokusem za podpory prezidenta sestřelit lídra Sobotku? Možná lepší by bylo udělat to v co nejkratším čase. Je totiž nejvyšší čas vstoupit do jednání s lídry jakože poražených politických stran, jinak hrozí, že se oni dohodnou sami mezi sebou a ČSSD opět pošlou do opozice, bezzubé, prolhané a nefunkční.

Převzato z JanaSimonova.blog.respekt.ihned.cz se souhlasem autorky (její další blog: Blog.digizone.cz/simonova)