Neviditelný Pes

POLITIKA: Čínská patálie zaměstnává české politiky

12.1.2019

Velvyslanec Čínské lidové republiky v Praze Čang Ťien-min se má v posledních týdnech co otáčet.

Po premiéru Andreji Babišovi z hnutí ANO se s ním sešel předseda KSČM a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, šéf Senátu Jaroslav Kubera z ODS i ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD.

Ústředním námětem rozhovorů byly pochopitelně šumy kolem mobilů a technologií Huawei. My si však všimněme především různých přístupů k realizování české zahraniční politiky.

Andrej Babiš se s velvyslancem sešel těsně před vánočními svátky, krátce poté, co Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost označil užívání produktů Huawei za bezpečnostní riziko. Těžko říct, proč ten spěch. A už vůbec hlava nebere, proč se schůzka uskutečnila ve vesnické hospodě a ne na Úřadu vlády, kam by ochranka premiéra dovezla do půl hodiny.

Ve Strakově akademii by jednání získalo oficiální punc a byla by též příležitost, aby tiskový odbor vlády informoval média o jeho obsahu. Místo toho premiér mlčel a čínská ambasáda se na svých webových stránkách tetelila nad „nápravou chyb“ české strany.

Jindy bleskově rychlý Babiš odmítavě zareagoval až po Vánocích. No a po Novém roce rovnou obvinil velvyslance ze lži, což je v diplomacii už hodně silná káva.

Musel se tím dotknout jak Pekingu, tak svého spojence, prezidenta Miloše Zemana, který se do Číny jezdí inspirovat tamními komunisty při stabilizaci společnosti, bagatelizuje zprávy tajných služeb o zájmu cizích mocností o Českou republiku a vůbec je považovaný za nejvřelejšího přítele asijské velmoci v Praze.

Kdo lhal, případně kdo lhal víc, se již nedozvíme. Jaroslavu Kuberovi prý velvyslanec řekl, že jak on, tak Babiš udělali chybu a místo aby požár hasili, tak do ohně ještě přilévali olej. Což je pravda.

Možná také proto se ministr zahraničí Tomáš Petříček snažil, aby jeho rozhovor s velvyslancem byl co nejformálnější, prostě standard a rutina. O výsledku schůzky informoval sám z písemných pokladů, kde se to jen hemžilo topornými obraty a diplomatickým ptydepe.

Jenže tak to má být: ani restaurační dýchánky, ani silná slova po nich. Petříček hostovi v Černínském paláci vytkl, co potřeboval, pak spolu nepříjemnou kapitolu uzavřeli a ve finále ministr pochválil pozitivní spolupráci našich zemí.

Zatímco Petříček si počíná jako nudný, ale pečlivý ministr zahraničí, tak Babiš připomíná něco mezi byznysmenem a občanským aktivistou. Leč s takovým přístupem se politika na nejvyšší úrovni dělat nedá. Hra bez pravidel potom končí podobně jako verbální přestřelky nad mobily.

Zbývá ale ještě jedna záhada. V těchto dnech se podle informací Lidových novin sešel lídr českých komunistů přímo s čínským premiérem. Těžko říct, jestli i Vojtěch Filip chtěl Andreji Babišovi ukázat, jak se mají správně řešit problémy, nebo jestli měl naopak od našeho ministerského předsedy pověření žehlit trapnou aféru. První by bylo komické, druhé absurdní.

Ale taková už je role dnešní KSČM – na pomezí vlády a opozice, takže nikdy nikdo neví, v jakém dresu zrovna kope. Máme originálního premiéra i originální sněmovní většinu. Ovšem zahraniční politice a reprezentaci národních zájmů může být podobná originalita víc ke škodě než k užitku.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek