Zemanova kosa čistí cestu pro Sputnik V

Blatný a Petříček skončili. Ze seznamu prezidenta Zemana, na němž byli lidé, kteří by měli odejít kvůli tomu, že brzdí očkování ruskou vakcínu Sputnik V, chybí už jen šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.

Vypadá to jako náhoda. Ministra zdravotnictví chtěl přece dávno vyměnit premiér Andrej Babiš, Tomáše Petříčka na postu ministra zahraničí zase teď staronový předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Babiš si s Blatným nerozuměl, Hamáček v legitimní stranické logice vyhodil konkurenta, který v mocenském boji o podobu strany prohrál. Nic podezřelého.

Bylo by tomu tak, kdyby už pár týdnů předtím o těchto dvou jménech explicitně nemluvil prezident republiky jako o adeptech na střídání, protože brání čínské a ruské vakcíně. V případě odvolání ministra Petříčka jde ze strany prezidenta dokonce o dlouhodobou snahu, protože Petříček mediálně oponoval proruské a pročínské politice Hradu.

Hamáček a Babiš tedy prezidentovi velmi přesně splnili, co si přál. To už jako náhodu brát nelze, i kdyby to náhoda opravdu byla. Budování prezidentské republiky, jemuž hlava státu věnovala svůj druhý mandát, tak zdárně pokračuje. Kde to všechno skončí, když volby jsou až za půl roku v říjnu...?

Česko na prodej

Politické prostředí v Česku s blížícími se volbami nasáklo stále paranoidnější náladou. Představou, že prezident prodává ruskému a čínskému zájmu celou republiku. A že k tomuhle kroku využívá slabého premiéra, který potřebuje po příštích volbách dostat od prezidenta šanci na sestavení nové vlády, i kdyby volby s koalicí Piráti/STAN prohrál.

Cenou za tuto službu, shodují se komentátoři, má být proruská sputnikovská propaganda a rozevření tendru na dostavbu Dukovan i pro ruský Rosatom. Tedy firmu, kterou ovládají muži a ženy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Všechno do tohoto plánu zapadá. Blatný, který nechtěl Sputnik V bez razítka Evropské lékové agentury (EMA), je z kola ven. Nový ministr Arenberger je velmi pružný pragmatik, který jde Sputniku vstříc.

Ze scény už zmizel i ministr Petříček, který byl nejen proti Sputniku, ale i proti Rosatomu, před nímž varuje pět bezpečnostních institucí Česka. Tlak na Babiše zvyšují i komunisté, kteří ve věci Ruska jednají ve shodě s prezidentem, a tak v pravou chvíli, právě teď, vypověděli podporu Babišově vládě.

Všechno to vypadá velmi dramaticky. Prezident rozpíná z kolečkové židle svá mocenská chapadla, zdá se být fyzicky slabý, ale politicky je nejsilnější, kdy byl. Vzniká Česká Zemanova republika?

Zkusme na chvíli poodstoupit od těchto dramatických, bezmála osudových výjevů, a říct si v klidu, o co jde. Bojuje se o moc před volbami.

Boj o moc

Babišova vláda ztratila důvěru konečně už i v předvolebních preferencích. Z nich se zdá, a už i opakovaně potvrzuje, že příští volby Andrej Babiš prohraje. Zemanovi lidé se tedy snaží ještě na poslední chvíli urvat, co se dá.

Připravit co nejvíce brzd povolebního předávání moci. Zbrzdit nástup dvou koalic, které Rusko a Čínu mají ve svých programech napsané spíše na seznamu nebezpečných protivníků než milých přátel.

Ze strany Hradu nejde o podporu Babiše, nedej bože o podporu ČSSD, ale o systematickou obstrukci a prosazování vlastní moci před očekávaným politickým zlomem. Může ale tato obstrukce vést k nezvratitelným změnám a destrukci celého systému? Nebo právě teď jde jen o maximalizaci zisků dříve, než je bude moci smést nová přicházející politická reprezentace?

Jinými slovy: bojuje se o podobu české demokracie, o její podstatu, o její demokratičnost, nebo „jen“ o to, kolik toho ještě hlava státu jako chobotnice svými chapadly pod sebe za půl roku shrne?

S jistou mírou opatrnosti, protože člověk v dnešní politice opravdu nikdy neví, bychom mohli předpokládat, že vše není tak horké, jak vypadá. Existují věci vratné a nevratné, případný tendr pro Rosatom, i kdyby k němu došlo, není nevratná záležitost. Mohlo by to stát zbytečné pokutové peníze, ale pokud bude existovat bezpečnostní riziko, byl by k tomu pádný důvod.

Dalo by se takto vstřícně a klidně pokračovat dál. Snad s výjimkou jmenování nového šéfa Bezpečnostní a informační služby, které přijde v srpnu a bude klíčové. Protože vláda vybírá, prezident jmenuje... A prezident, jak známo, nerad současného ředitele BIS Koudelku. Přesto je vždy lepší připravit se na horší variantu.

Tou v tomto případě nebude jen masivní politický tlak na všechny, kdo ještě teď mohou ze strachu vyjít prezidentovi vstříc, ale i případné ohýbání ústavy po příštích volbách. Všichni by měli pochopit, že Ústavní soud je tu od toho, aby jednal neodkladně, pokud je systém opravdu v ohrožení. A ze všech nejvíce soud sám.

Vazalská role

To hlavní ale musí přijít z oblasti politiky. Politici musí konečně pochopit, že Miloš Zeman má jen tolik moci, kolik si jí politici nechají vzít. Jeho současná pozice je násobně silnější než prezidentova ústavní role na papíře právě díky tomu, že premiér je vůči němu v podřízené vazalské roli.

Zeman je politik, který rozumí jen síle moci. Tu je mu potřeba ukázat hned, jak to jen jde. Jakmile vycítí slabost, rozloží každého, koho si zamane, což v obráceném gardu paradoxně platí i pro Zemana samotného. To když se chová jako prodloužená ruka východních velmocí, jako bytostně vazalský charakter. Jako malé dítě, které si chodí k velkým pro pohlazení.

Není nutné být dnes za každou cenu paranoidní a vidět čínský a ruský vliv za každým rohem. Ostražitost je ale na místě. Babišovi z mnoha důvodů nestálo za to, aby Zemanovi oponoval. Nový premiér a jeho vláda musí od začátku pracovat na tom, aby si od prezidenta ztracené politické pole vzali zpět. A nenechali ho už nikdy vstoupit tam, kam ho autoři ústavy ani nikdy pustit neplánovali.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce