Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro německý tisk prohlásil, že Česko by mohlo být do pěti let v eurozóně.

Že je nový prezident Miloš Zeman eurofederalistou, jsem věděl. Stále ho považuji za menší zlo pro naši zemi, než kdyby se prezidentem stal Karel Schwarzenberg, ale to neznamená, že budu neochvějně stát za každým jeho slovem a že je nekritizovatelný.

Právě naopak. Od svého prezidenta očekávám, že bude hájit zájmy České republiky a bude činit vše tak, aby naše zem nedošla nějaké újmy. Prezidentova slova o tom, že by Česko mohlo být do pěti let v eurozóně ale považuji za krok proti České republice a jejímu dobru.

Dejme tomu, že by se skutečně Česká republika dostala do eurozóny. Co by to znamenalo? Tak především zánik vlastní měny a tím pádem ztráta možnosti ovlivňovat svou ekonomiku úpravou kurzu vůči ostatním měnám (intervence, devalvace apod.).

Zakonzervoval by se v té době platný stav, kdy by naše měna už nemohla posilovat a srovnávat se s nejvyspělejšími státy EU. Vše by se převedlo na euro a zboží by při přepočtu o nějaké to procento zdražilo. Tam, kde ještě nejsou světové ceny, by nastal tlak na jejich okamžité dorovnání, ale platy by zůstaly na stejné úrovni.

To by byly události na první pohled viditelné. Co už by bylo viditelné míň by byla povinná účast v eurovalu, kdy by do něj musela Česká republika okamžitě poslat cca 40 miliard korun a převzít záruku za závazky ve výši 350 miliard korun.

Především ale tyto záruky jsou prakticky odepsáním peněz, protože jsou to záruky za krachující státy jako Řecko, Kypr nebo v problémech se zmítající Španělsko. Může si náš stát dovolit vyhodit třetinu ročního státního rozpočtu oknem?

Euro mele z posledního. Je jen otázka času, kdy Německo řekne dost a přestane sanovat cizí dluhy (což je ve své podstatě porušením evropských úmluv, že žádný členský stát nebude platit dluhy jiného členského státu). Pak na sebe bankroty nenechají dlouho čekat a euro se rozpustí jako pára nad hrncem.

Dalším problémem eura je fakt, že přijetím této měny bychom okamžitě přišli o možnost dělat svůj vlastní rozpočet, protože by vše podléhalo kontrole Bruselu, který by, pokud by se mu rozpočet nelíbil, mohl rozpočet upravit podle vlastních představ.

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl se přiznal, že zavedení eura bylo politickým krokem. Řekl to už v roce 2002 a současně přiznal, že se musel zachovat jako diktátor, protože by Němci v referendu nikdy euro nepřijali.

Důsledek politického kroku je patrný. Eurem platí státy s naprosto odlišnou ekonomikou a výkonem, které se nikdy nemůžou rovnat. Proto byla jen otázka času, kdy se euro dostane do potíží. Dnes už stojí euro především na dluhopisech států, které své závazky nemůžou nikdy uhradit.

Prezident Zeman je mistr bonmotů. Dovolím si taky jeden. Každý, snad i podprůměrně uvažující člověk, včetně vás, pane prezidente, chápe, že dnes by euro za svou měnu přijal jen blázen. Bláznům se sice nemá odporovat, ale jejich názory musí být brány s velkou rezervou a shovívavostí.

Dodatek: Pokud bude Česká republika plnit kritéria, může dle Lisabonské smlouvy Evropská unie nařídit přijetí eura bez ohledu na to, zda si náš stát bude euro jako společnou měnu v daný okamžik přát.