Demokracie, když to hodně zjednodušíme, je takové státní zřízení, které funguje na základě různých brzd a protivah tak, aby se všechny instituce navzájem hlídaly a kontrolovaly. Cílem je zamezit tendencím ke koncentraci moci, bránit libovůli a případnému zneužití státní moci, a tím chránit jednotlivce a jeho svobody. Proto kompromis není nebezpečný, jak se domnívá Andrej Babiš z ANO, ale naopak je legitimním prostředkem demokracie.

Bohužel u nás v předvolebních časech se vyrojily nápady, které by tento systém - kdyby se uskutečnily - zásadním způsobem poškodily. Doprovodné usnesení parlamentní vyšetřovací komise pod vedením Pavla Blažka z ODS, která měla prošetřit policejní reorganizaci, má v nejbližší době projednat vláda. Jenže usnesení vrací některé praktiky zpět před zavedení nového trestního řádu z roku 2001, a tím omezuje možnosti kontroly policie.

Zaprvé navrhuje, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu, tedy zbavuje možnosti trestat nečinnost. Dále si přeje, aby bylo vypuštěno oprávnění státního zástupce osobně provádět jednotlivé úkony trestního řízení nebo i celé vyšetřování namísto policejního orgánu a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci, i když v některých případech státním zástupcům nic jiného nezbývalo, když chtěli dodržet literu zákona.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán za hnutí ANO tyto návrhy odmítl jako nebezpečné, stejně jako se posměšně vyjádřil i o nápadu ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD. Ten navrhuje změnu ústavního zákona, podle níž by se civilní ozbrojenci podíleli na ochraně státu. Chce založit aktivní zálohy ministerstva vnitra, které by sestávaly z občanů, kteří nepatří mezi vojáky v záloze. Tyto návrhy jednak obcházejí evropskou směrnici na regulaci zbraní a svým posláním chránit stát až příliš nápadně připomínají v roce 1989 zrušené Lidové milice, jak řekl sám ministr spravedlnosti.

Nejbrutálnější návrh však přišel od šéfa hnutí ANO, který by si přál zrušit Senát, který funguje v demokracii jako ústavní pojistka, a redukovat počet poslanců na 101. Těžko si lze představit, že by takto malý počet poslanců mohl zrcadlit zájmy nejrůznějších vrstev a skupin obyvatelstva.

Vzpomeňme, že stejný návrh Jána Sloty neprošel před lety ani na Slovensku.

Všechny tyto kroky, kdyby se uskutečnily, by nás posunuly definitivně zpět na východ, protože moc by z rukou státních zástupců vrátily zpět policii, ten, kdo by ovládal ministerstvo vnitra, by měl opět v rukou ozbrojenou „moc lidu“ a parlament by se stal nástrojem vládnoucí silné jedné strany či koalice. A to vše by se stalo pod záminkou řádného fungování demokracie a ochrany suverenity naší země před muslimy a teroristy. Jde o klasickou ukázku nepochopení fungování demokracie a manipulace pomocí strachu, která vždy v důsledku vede k omezení svobody jednotlivce.

Je na čase si říci, jestli se skutečně chceme vrátit před rok 1989.

(Psáno pro ČRo Plus)