Podepsat, či nepodepsat, to je to, oč teď ve sněmovně běží. Okamurova SPD na straně jedné a konzervativní koalice Spolu na straně druhé shánějí podpisy nutné pro svolání mimořádné schůze, na níž by se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě. Síly spojit nechtějí, tím by si mohly před svým elektorátem ublížit.

ODS, KDU-ČSL a TOP 09 jsou úspěchu blíže, potíž je ale v tom, že konkurenční Piráti se Starosty a nezávislými se cukají. Hon na Andreje Babiše tak nabírá chaotickou formu a nádech frašky.

Důvody, proč ukázat kabinetu palec dolů, den ze dne přibývají. Hnutí ANO přispělo neochotou připustit Babišův střet zájmů, přestože závěr auditu Evropské komise hovoří jasně.

Sociální demokraté podráždili veřejné mínění usazením kontroverzního Michala Haška do křesla náměstka ministra vnitra. Byl sice hejtmanem i šéfem Asociace krajů, což se při odstraňování následků koronavirové epidemie může hodit. Těžko ale čekat, že lidé zapomenou jak na jeho jihomoravské kauzy, tak na legendární popírání lánské schůzky, kde část ČSSD po volbách 2013 s prezidentem kula pikle proti Bohuslavu Sobotkovi.

Předseda ODS Petr Fiala přidává ke hříchům osazenstva Strakovky i nezvládání infekce – ovšem právě ona může být stejně tak dobře důvodem, proč s vládou za mimořádné situace netřást.

Další argument proti leží v zahraničněpolitické a bezpečnostní rovině. Vyšetřování přes šest let starého vrbětického výbuchu dovedlo na úplné dno vztahy České republiky s geopolitickou mocností na Východě.

Vyhošťujeme kremelské diplomaty a zastání proti Rusku hledáme u přátel v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Odstranění vlády by v této situaci mohlo vnést mezi naše partnery zmatek.

Piráti se Starosty se navíc odvolávají na vyjádření prezidenta Zemana, že po případném pádu vlády by ji stejně nechal v demisi řídit zemi, a to až do říjnových voleb.

Tím jedině rozptýlil obavy, že by si postavil nějaký soukromý úřednický kabinet. Pro opozici může být lákavé Babiše ponížit a ukázat mu, že už za ním nestojí ani jindy spolehliví komunisté. Jenže s domácími poměry by nehnula, a obraz v cizině ještě o trochu víc rozmlžila.

Racionálnější je domáhat se rozpuštění sněmovny a předčasných voleb. Nakonec by se musel podvolit i Zeman, byť ještě v neděli bůhvíodkud zase vyčetl, že na žádost 120 poslanců dolní parlamentní komoru rozpustit nemusí. I tady lze namítnout, že jsou vážnější problémy, než urychlovat předvolební kampaň. Ovšem aspoň by se rýsovalo nějaké východisko.

Dá se ale ve sněmovně poskládat třípětinová většina? Nejen vládním partajím, ale ani komunistům se tento nápad nepozdává. Zjevně s ohledem na nelichotivý stav jejich předvolebních preferencí.

Piráti a STAN, kteří jsou autory a popularizátory tohoto scénáře, mohou pouze doufat, že se v klubu ANO najdou jedinci, kteří jsou nespokojeni s Babišovými výsledky, nebo už příště nebudou kandidovat. Podřízli by si ale kvůli tomu větev, na které sedí?

Zatímco rozpuštění sněmovny je ve hvězdách stejně jako vyjádření nedůvěry vládě, jisti si můžeme být přetahovanou o voliče, ke kterému mezi konzervativci a středovým tandemem dochází v přímém přenosu.

Koalice Spolu chce být vnímána jako ta razantnější, a to ať už vůči Babišovi, nebo vůči Rusku. Piráti se Starosty naopak sázejí na uvážlivost, která může oslovit i ty občany, kteří dosud inklinovali k vládním stranám.

Počkejme si však, nakolik Fialova tvrdost a Bartošova státotvornost obstojí v souboji s mazaným Babišem. Ten ale příštích šest měsíců nebude dělat nic jiného, než slibovat hory doly.

Autor je politický analytik