Naši výrobci potravin chystají razantní protesty včetně blokád supermarketů. Ty diskriminují českou produkci a chovají se na českém trhu jako na Klondajku. Zahraniční firmy propojené se zahraničními dodavateli jsou tvrdé a v rámci byznysu dělají všechno, co se jim dovolí. Demonstrace, blokády, křik a transparenty…

Nebudu zastírat, že mě hlas ulice vždycky trochu děsil. Na vlastní kůži jsem zažila, jak snadné je zmanipulovat dav a beztrestně rozsekat na kusy moc zákona. A je-li zlomena moc zákona, nastupuje diktatura silných. Nikoliv křik ulice, ale zastupitelská demokracie je tu od toho, aby chránila ty slabší, protože silní se o sebe postarají sami. Jenomže co si počít, když to nefunguje? Co dělat, když se lež a podvod stane legitimním prostředkem soupeření politických stran? Když zjistíme, že jsme dali hlasy bandě podvodníků a lhářů, kteří sledují jen své vlastní zájmy a začínají ohrožovat naši existenci?

Ministr zemědělství Gandalovič z ODS tvrdí, že si za nechuť řetězců prodávat české potraviny mohou zemědělci sami. Prý neinvestují do reklamy. A že vláda proti zvůli supermarketů nic nesvede, protože Evropská unie ctí volný trh. Znám země EU a musím říct, že jsem nikdy neviděla německý či francouzský supermarket zaplavený polským či maďarským vepřovým. Když jsou naši politici v úzkých, svedou problémy na EU. Už ale neřeknou, že to jsou oni, kdo neumí konkurovat svým zahraničním kolegům, kteří se za zájmy svých zemí rvou jako lvi.

ODS měla plná ústa národních zájmů. Ale od chvíle, kdy její europoslanci zakotvili v pohodlné a silné náruči německých křesťanských demokratů, jaksi ztichla. A náš potravinářský trh je německým výrobcům potravin na rozdíl od těch domácích velmi otevřený. Ale možná je to jenom tím, že mají na tu reklamu…

Brusel 11.5. 2007

Exkluzivně pro deník Metro