Základní demokratické principy

K převedení počtu získaných hlasů na mandáty se používá různých zobrazení, z nichž je jedno, tzv. poměrné, nejenom to jediné ryze demokratické, realisující fundamentální demokratický princip "one man one vote", jinak vyjádřeno rovnost hlasů, ale patrně i to člověku vrozené. Téměř každý si patrně dovede vzpomenout, jak by bylo naloženo s někým, kdo by při rozhodování, zda se má jít kouřit za viadukt, koukat světlíkem do dámské šatny nebo zda má ten největší zkusit koupit pivo, začal uplatňovat d'Hondta, nebo jinou podobnou teoretickou vymoženost. Neušel by nakopání do hýždí, tedy proceduře, která se při posouzení české scény pro české politiky a teoretiky přímo vnucuje.

Ochrana demokracie před sebou samou

Proč je vůbec to poměrné zastoupení nejrůzněji deformováno? Je to starost o demokracii, ta je tak veliká, že je nutno demokracii chránit nedemokratickými prostředky. K těm patří i ten zmíněný, v Česku praktikovaný d'Hondt, jehož úkolem je stabilisovat demokracii zvýhodněním silných stran. V Česku byl prognostiky zaveden po tom, co ho v sousedním Bavorsku ve splitované, tedy české formě, Ústavní soud prohlásil za protiústavní. Další starost o demokracii patřila extremistům, kteří měli být vyloučeni stabilisující minimální hranicí, v Česku 5%. V Německu si byli nespravedlivého charakteru takové hranice vědomi, a proto pro strany národnostních menšin (Dánové, Lužičtí Srbové) nebyla tato hranice zavedena a po tom, co se 5% ukázalo jako proti extremistům neúčinné opatření, se v některých případech již přešlo na 3%. Dále se ukázalo, že taková hranice nejenom demokracii nechrání, ale brání vstupu nových lidí a myšlenek do zastupitelských orgánů, poskytuje existenční jistotu jedné z nejhorších skupin obyvatelstva, politikům z povolání.

Česká realisace

Ta má, jako obvykle, některá specifika. Jak se každý může na stránkách Českého statistického úřadu přesvědčit, začíná to již přístupem k problému. Čeští statistici se mylně domnívají, že jsou metody Hagenbach-Bischoff a d'Hondt metody poměrného zastoupení, čímž se dopouštějí hned celé řady chyb, jelikož je pouze jedno poměrné zastoupení a to zprostředkováno Hagenbach-Bischoffem ani d'Hondtem není. Použití obou metod doložili na příkladech. Přitom zřejmě narazili na následující problém, obě metody dávaly stejná rozdělení mandátů, čímž by doložili, že přechod od Hagenbach-Bischoffa na d'Hondta provedený v zákoně č. 204/2000 Sb nedává smysl. Čeští statistici vyřešili situaci tím, že pro obě metody použili zcela odlišné příklady, bez jakékoli souvislosti, čímž předvedli nic neříkající počty, ve kterých se ještě sekli o 1000. Pojednání o d'Hondtovi završili zcela chybnou interpretací řad volebních dělitelů.

Pro demokracii nebezpečnou perličku představuje zostření d'Hondta nahrazením dělitele "1" odmocninou ze dvou pro krajské volby. Nejenom, že je to odborně diletantské, ale představuje to neférový efekt zvýšení vstupního prahu pro malé strany nad ruskou úroveň 7%.

Přehled pro Česko relevantních metod

Pro zájemce relevantní metody popíši ve srovnávacím přehledu, (Data a zčásti i příklady vypůjčeny u M. Fehnricha)

Předpokládaný výsledek voleb ve kterých se ucházejí 3 strany o 10 mandátů:

Strana Hlasy

A     4160

B     3380

C    2460

--------

celkem 10000 hlasů

Pro poměrné zastoupení z toho plyne: Volební číslo = 10000 / 10 = 1000

Pro mandáty stran A,B,C platí 4.16, 3.38, 2.46, tedy rozdělení 4 - 3 - 2 , jelikož je zbytek 0.46 u strany C největší, dostává desátý mandát C a výsledné rozdělení je 4 - 3 - 3

Při d'Hondtově metodě se používá řada dělitelů 1, 2, 3, 4, ..

V tabulce označíme podle velikosti10 čísel (podílů), písmenem Hn, čímž určíme rozdělení mandátů 4 - 4 - 2

Když v horní tabulce použijeme pouze řádky s lichým dělitelem (řadu dělitelů 1, 3, 5, 7, ...), dostaneme rozdělení podle Sainte-Lagué. (Vybraná nejvyšší čísla označena Sn) 4 - 3 - 3, tedy rozdělení shodné s poměrným zastoupením, což je způsobeno ekvivalentní řadou dělitelů 0.5, 1.5, 2.5, 3.5, ... která zprostředkovává standardní zaokrouhlování.. (Tato spravedlivá metoda byla bez dalších modifikací již v Česku aplikována při obecních volbách, ale později zavržena)

Pro úplnost ještě Metoda Hagenbach-Bischoff, s volebním číslem 10000 / 11 = 909. Pro Strany vychází: A: 4160 / 909 = 4.57 B: 3380 / 909 = 3.71 C: 2460 / 909 = 2.70

Tím je rozděleno 9 mandátů způsobem 4 - 3 - 2. Je evidentní, že zbytkový mandát, ať již podle nejvyšších čísel, nebo podle české iterativní metody (ČSÚ) připadá B, což vede k rozdělení 4 - 4 - 2, což odpovídá výsledku podle d'Hondta, protože obě metody vycházejí ze stejného, nespravedlivého zaokrouhlování.

Aktuální situace a jak dál

V současné době má ČR nespravedlivý a pro krajské volby kvůli odmocnině ze dvou až směšný volební systém. Je to o to smutnější, že byl spravedlivý Sainte-Lagué systém v Česku již aplikován. Stejně směšné jako ta odmocnina je současné hledání nového systému v zahraničí, u různých monarchií, ve kterých demokratické principy selhaly, nebo u mediteránních politiků s diktátorskými sklony, nebo v Německu, kde se nejenom prokázala kontraproduktivita pětiprocentní hranice a nezákonnost d'Hondta, ale kde na základě systému bez pevného celkového počtu mandátů dochází ke známým paradoxům typu "více hlasů - ztráta mandátu", které vedly ústavní soud k výzvě k totální změně systému.

Hledání dalších manipulací na demokratických volebních principech, včetně mandátových bonusů s feudálním zabarvením (jenom krůček k tomu, aby si část parlamentu jmenovali různí urození a vševědoucí) je o to nepochopitelnější, že Česko dostatečnou vlastní hořkou zkušenost s prognostickou deformací volebního systému již má. Je nutné si konečně uvědomit, (a to není ani třeba chápat volby jako seberegulející proces), že žádná nedemokratická manipulace nezajišťuje stabilitu a ochranu proti vstupu nekvalitních lidí do zastupitelských orgánů, naopak, jak současná česká situace ukazuje, mají takovéto manipulace pro kvalitu politické representace devastující následky.

Naco tedy stále znovu mobilisovat residua totalitního myšlení, kterým se podařilo zahnízdit nejenom v bývalých disidentech, ale i v mladých lidech, proč jednoduše neaplikovat poměrný systém a nevytvořit tím v parlamentu skutečný obraz smýšlení obyvatel. Proč nestabilisovat demokracii skutečně účinným opatřením a neaplikovat dále až protiústavní triky, proč tedy nezavést Nejvyšším soudem jištěné a sbírkou podpisů iniciovatelné odvolání politiků? Vzhledem k situaci v EU, kde naši nejlepší momentálně zcela nelogicky hledají demokratickou spásu, by to tamní struktury vyplašilo stejně jako svého času Pražské jaro.