Neviditelný Pes

POLITIKA: České předsednictví podrazila domácí aféra

21.3.2009

Marek Dalík poskytl Hospodářským novinám obsáhlý rozhovor, který se zejména věnuje případu bývalého poslance ČSSD Wolfa. Vše, co lze z tohoto rozhovoru vyčíst, se nechá shrnout do jediné věty. „Bože, kde nechal Dalík rozum!“

Politika obecně pracuje ve dvou rovinách. Tou první je realita, co politici dělají ve skutečnosti, druhou rovinou je mediální obraz toho, co politici dělají. Jen tak lze vysvětlit a ostatně i pochopit, jak politika funguje. Marek Dalík sám sebe pasoval do role ochotného pomocníka, který přiskočí, pokud ho o to premiér Topolánek požádá. Pokud Dalík popisuje navíc situaci v ODS „za Klause“ a „za Topolánka“, vyslovuje soudy, které se opět více věnují té první, řekněme reálné politice, než té druhé, mediální rovině politiky.

Tady si dovolím malou odbočku. Před volbami roku 2006 byli lidé natěšeni na změnu politiky mimo jiné tím, že jim ODS v mediální rovině slibovala změny, které v zásadě lahodí uchu každému myslícímu člověkovi, tj. nižší daně, obecně menší roli státu a, na to nesmíme zapomínat, návrat slušnosti. Tento slib byl ze všech slibů nejobtížněji splnitelný. Jeho splnění je totiž závislé na tom, co dovolí soupeř. Pokud se soupeř, tj. Paroubek, choval po volbách arogantně a dřepěl na své funkci, bylo možné bez velkých problémů na tuto neslušnou politiku upozorňovat. Poté, co Paroubkovi nevyšla jeho snaha o vytvoření vlády s Kalouskem a s podporou komunistů, dosáhla neoblíbenost Paroubka svého vrcholu. Po převzetí moci a po vzniku druhé Topolánkovy vlády se začala karta pomalu obracet. ODS díky naprosto sebevražedné zdravotnické politice (odvolávání ředitelů, otevírání privatizace zdravotních pojišťoven a další kroky včetně zavedení poplatků) si poměrně značnou část voličů znepřátelila. Od té doby začala prudce růst popularita ČSSD až do podzimu 2008. V podzimních volbách dostala ODS na frak a teprve tehdy si Topolánek uvědomil, jak dalece se stala jeho politika voličům pravice nesrozumitelnou. Dlouho se potom táhla výměna nepopulárních ministrů, zejména díky Čunkově neochotě odejít z vlády. Teprve odchod lidoveckého předsedy nastartoval oživení vládní politiky a i náraz předsednictví EU napomohl Topolánkovi i dalším vládním politikům k prudkému růstu popularity.

Vraťme se však k Dalíkovi. Jak plyne ze záznamu HN, inkriminovaný rozhovor Dalíka s Bártkem se uskutečnil někdy koncem ledna 2009. Pár týdnů po tom již měl Dalík informace, že si Bártek rozhovor nahrál a že v Lidovém domě panuje radostná atmosféra. Přesto se Dalík nezmohl na absolutně žádnou přípravu na očekávané zveřejnění nahrávky v ČT. Nabízela se například možnost, aby o tomto rozhovoru sám poskytl informace jako první, a získal tak alespoň výhodu prvního tahu. Místo toho se aféra Wolf-Dalík stala předem připravenou v režii ČSSD, která usiluje již o páté hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě. Vše, co bylo za cenu nesmírného pracovního vypětí a úsilí Topolánka a dalších ministrů v EU při našem předsednictví dosaženo, tak bylo jakoby mávnutím proutku aférou Wolf-Dalík přebito. Není pro mě náhodou, že v této aféře hraje hlavní roli Dalík. Prokázal totiž již tolik mediální neobratnosti, že se divím, že v oblasti PR vůbec podniká.



zpět na článek