20.4.2024 | Svátek má Marcela


POLITIKA: České odbory kopírují své soudruhy v EU

29.11.2010

Na Aktuálně.cz vyšel krátký rozhovor s odborářem Josefem Středulou o plánované stávce státních zaměstnanců a o její podpoře odboráři z privátní sféry. Středula vyhrožuje tím, že „vše směřuje ke generální stávce“. Napomíná i předsedu vlády Nečase, aby vedl s odbory „seriózní jednání“. Tvrdí, že za posledních dvacet let nebyla výbušnější situace než nyní a rozbuškou pro generální stávku by mohl být buď zákon o důchodové reformě, nebo zákon, který by zpřísnil podmínky pro legalitu stávky.

Evropa posledních týdnů je plná protestů odborů. Francouzské odbory organizovaly neúspěšný boj proti přijetí důchodové reformy, která prodlužuje odchod do důchodu na 62 let. Portugalské odbory bojují s levicovou vládou, která počítá s rozsáhlými škrty v rozpočtu na rok 2011, také generální stávkou. Irové se bouří proti tomu, že jejich vláda přijala plán EU a MMF na půjčku, která by měla odvrátit kolaps bankovního sektoru. Evropa sklízí ovoce své rozhazovačné politiky, kdy ani v časech ekonomického růstu se státy EU nebránily deficitnímu hospodaření. Finanční krize a propad příjmů státních rozpočtů uvrhly většinu Evropy do enormních deficitů. Na politice EU participovali rukou nedílnou všechny hlavní politické bloky v Evropě, tj. socialisté, konzervativci i liberálové.

Je skutečností, že v současné Evropě je většina zemí ovládána bloky pravicových či středopravicových stran. Volby v roce 2009 i 2010 v řadě evropských zemí vyhrála pravice právě slibem, že zastaví žití na dluh a vrátí státní finance do normálu. Rozhodnutí voličů by mělo mít samozřejmě větší váhu, nicméně odbory, které se v celé Evropě opírají zejména o symbiózu s politickou či extrémní levicí, ústy svých představitelů rády hovoří o tom, že právě odbory reprezentují „pravou vůli voličů“, a i předseda českých odborů staví odborářské protesty stávkou či demonstracemi výše než rozhodnutí parlamentu.

Jak bláznivé je počínání evropských odborů, je ostatně patrné ze zpráv, které z Evropy přicházejí. Vedle zpráv o finančních potížích evropských států dominují právě zprávy o protestech odborů proti škrtům, snižování mezd, důchodů apod. Odboráři prakticky neberou na zřetel současnou situaci. Pokud mluví o krizi, tak vždy pouze a jenom jako o důsledku chybné politiky evropských bank. Levice v celé Evropě razí tezi, že jediným správným řešením je náklady současné krize přenést na banky. Naposledy se tak vyjádřil i úřadující předseda ČSSD Sobotka, když řekl, že irské problémy by měly sanovat banky a nikoli rozpočet EU. Sobotkovi nedochází, že toto řešení by mohlo dramaticky zhoršit už tak špatnou situaci bankovního sektoru, na který se naopak vlády obracejí se žádostmi o úvěry prostřednictvím státních dluhopisů. Navíc, jak upozorňuje například Jan Macháček v Respektu, bankovní sektor prošel v Evropě takzvanými „zátěžovými testy“, které i pro irské banky dopadly dobře. Realita je, jak vidno, zcela jiná a Macháček bez servítků označuje tyto testy za zfalšované. Zdá se, že nás další střety mezi vládami a odbory v Evropě neminou. Budou-li vlády nepevné a začnou-li odborům ustupovat, Evropu to jen dál potáhne směrem do ekonomické bezvýznamnosti.