Na konci minulého týdne zavítal na krátkou návštěvu ČR bývalý německý kancléř Gerhard Shröder. Místo toho, aby řekl Jiřímu Paroubkovi, co dělat s deficitním hospodařením, vládní korupcí a neustále se zvyšující nezaměstnaností, Schröder sociálním demokratům údajně řekl, že mají být na Paroubka pyšní, protože žádná jiná země v Evropě nedosáhla takového růstu jako Česko. Slovinsko a pobaltské státy, které vykazují mnohem vyšší hospodářský růst než ČR, přitom Schröder přehlédl. Ale to se někdy zahraničním hostům stává. V případě hodnocení stavu naší ekonomiky se však přes ony pověstné růžové brýle mámení dívá i český premiér, a to je mnohem horší.

Česká republika je poslední zemí v EU v přebírání evropského práva a vůči ČR bylo Evropskou komisí již zahájeno několik řízení. Nemá smysl zde hovořit o špatně vyjednaných přístupových podmínkách členství v EU současnou vládou, na které dlouhou dobu upozorňovala ODS. Ostatně to, že naše firmy jsou nadále diskriminovány na evropských trzích, že naši lidé nemohou volně pracovat v rámci Unie a že naši zemědělci dostávají čtvrtinu toho, co jejich francouzští kolegové, je dobře známým faktem. Jen vyjednané platby pro období 2004 – 2006 v oblasti strukturálních fondů jsou jedny z nejnižších, téměř o miliardu nižší než v případě podobně lidnatého Maďarska. Česká republika od svého vstupu do EU čerpá z evropských fondů nejméně ze všech členských zemí (horší je už jen Kypr). Podle posledních údajů Evropské komise dokázala ČR ze strukturálních fondů získat jen kolem 18 procent ze zhruba 53 miliard, na něž jsme v letech 2004 – 2006 měli nárok. Neschopnost české vlády využít finance z fondů EU dosahuje takových rozměrů, že Evropská komise nám dokonce navrhla přejít ke krizovému managementu!

ČSSD také nese odpovědnost za to, že u nás dlouhodobě roste nezaměstnanost. Čísla o tom vypovídají jednoznačně a je dobře si je připomenout. Podle ČSÚ bylo na konci roku 1997 nezaměstnaných 280,7 tis. osob. Na konci roku 2005, tedy na konci druhého volebního období a poté, co se v čele vlády vystřídalo několik premiérů ČSSD, se nezaměstnanost vyšplhala na rekordních 510,4 tis. lidí. Alarmující je, že z tohoto počtu je více než 50% osob bez zaměstnání déle než rok.

Současně roste daňové zatížení občanů – od ledna odvádíme z každé vydělané stokoruny v průměru 38,50 Kč na nejrůznějších daních, sociálním a zdravotním pojištění – a s ním jde ruku v ruce zvyšování daňových nedoplatků, které se do dnešního dne vyšplhaly již na závratných 180 miliard korun.

Za vlád ČSSD také započal pokles počtu živnostníků a nově zakládaných malých a středních podniků. Založit firmu dnes trvá neuvěřitelných 40 dní, což nás ze 115 zemí, které porovnávala Světová banka, řadí až na 77. místo.

Pyšnit se můžeme leda tak 4. místem při porovnávání výše sociálního pojištění, které zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé odvádějí státu v jednotlivých členských zemích EU. Při porovnávání výše důchodů v těchto zemích však ČR 4. místo kupodivu neobsazuje – naopak, důchody v ČR jsou v celoevropském měřítku jedny z nejnižších a paradoxně klesaly právě za vlád ČSSD. Zatímco v roce 1997 činil průměrný důchod téměř polovinu průměrné mzdy, nyní tvoří jen 40% průměrné mzdy.

Pan Schröder to možná myslel dobře, ale skutečnost je bohužel taková, že socialistická vláda zatím jen slibovala, mystifikovala, lhala a zakrývala skutečný stav věcí. O tom, kdo vyhraje volby, rozhodují pouze a jen voliči, ti, kteří dnes platí vysoké daně, nemají práci, samostatné podnikání je jim ztěžováno a jejichž děti budou dluhy, které tato vláda vytvořila, splácet po celý svůj život. To jsou fakta, pane kancléři, na které Češi být pyšní rozhodně nemohou.

zahraniční tajemník ODS 2004 - 2006