POLITIKA: Čeká nás spartakiáda
Miroslava Němcová, která snahu o dohodu s ČSSD kritizovala, sice sklidila aplaus, ale příští den ve stranických volbách přišla o funkci místopředsedkyně strany. Kongres naproti tomu zvolil za prvního místopředsedu Pavla Béma, který leta ztělesňuje mesalianci ODS s ČSSD na pražské radnici. Podle občanských demokratů ovšem Bém získal v Praze „úžasný mandát“, jak se vyjádřil Topolánek.
Pražané ale nevolili Béma a už vůbec ho nevolili za jeho spolupráci se sociálními demokraty, s jejichž pomocí prosadil v hlavním městě celou řadu více než sporných projektů. Pražané volili stranu - ODS, a to za její opozici vůči Paroubkově ČSSD - vůči samotnému Jiřímu Paroubkovi a jeho estébáckým manýrům a chování normalisačního bosse.
Topolánek kongresu ODS připomněl úspěšný volební rok ODS, jak ve sněmovních, tak v senátních i komunálních volbách. Už ale neřekl, že ODS dali hlasy ti - pomineme-li skalní přívržence ODS, kteří tuto stranu volí, ať se děje, co se děje -, kteří tak odmítli styl vlády Paroubkovi ČSSD, jejíž míra korupce, zákulisní propojení politiky s byznysem, zneužívání policie a tajných služeb v politickém boji atd. má výrazné mafiánské rysy. Voliči svými hlasy pro 0OS odmítli především samotného šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka, který byl v jednu chvíli po volbách přesvědčen, že má — spolu s komunisty — 101 hlasů, a tak si nebral servítky a bez obalu prozradil, jak to vlastně myslí. A byla to Topolánkova ODS, která všechny ujišťovala, že to myslí s opozicí vůči ČSSD smrtelně vážně. Najednou však chce ODS z dosavadní pozice vycouvat.
Topolánek dnes tvrdí, že jiná cesta není. A před čtrnácti dny byla? Proč neodmítnul Jidášův polibek od Václava Klause a nechal se podruhé pověřit sestavením vlády, ačkoli bylo od začátku zřejmé, o jakou hru se jedná? Proč tedy nenechal Klause vyložit karty na stůl a neumožnil místo sebe zvolit ty, o které ve skutečnosti jde - Paroubka nebo Béma? Proč přistoupil na hru, která nebyla, není a také nebude jeho? Proč Topolánek v této kaši, kterou neuvařil, nenechal omočit Klause nebo Béma a jiné stranické oportunisty, kterých se v ODS najde jistě dost? Proč nepřešel do stranické opozice a nepřipravil si tak půdu pro svůj návrat do čela ODS?
Rozhodnutí Mirka Topolánka má jednom dvě možná vyústění: brzkou opětovnou vládu Paroubkových sociálních demokratů, aniž by se ovšem ČSSD jakkoli obrodila, se stejnou arogancí a stejnými stylem, jako tomu bylo dosud, a pak opětovné zvolení Václava Klause v prezidentských volbách v roce 2008 jako jediného kandidáta ODS a ČSSD v rámci nepsané „opoziční smlouvy“. Z výše uvedeného nebude mít profit ODS, ani ČSSD, ale dva lidé — Paroubek a Klaus, který zcela nedvojznačně také delegátům kongresu připomněl, že „kompromis není zbabělost“. A ovšem posílí komunisté.
Zřejmě jediný, kdo si na kongresu ODS zachoval chladnou hlavu a neztratil nervy, byla Miroslava Němcová: „Paroubek není dnes tak silný, jak se staví. Jeho vláda s komunisty je málo pravděpodobná, jakkoli jí neustále hrozí,“ pronesla na sněmu a ačkoli měla pravdu, zůstala sama v moři hrdinných občanských demokratů, kterým se z představy ztráty lukrativních pozic evidentně roztřásla kolena.
Poté, co se zdálo, že se ODS pod Topolánkovým vedením konečně vyhrabala z opoziční smlouvy, ze zabetonování politiky dohodou mezi dvěma nejsilnějšími stranami, Topolánek najednou začne obracet kormidlo. Zřejmě se hodlá bratrsky rozdělit se sociálními demokraty o jejich Doležely apod. Dobrou chuť.
Topolánek ovšem tvrdí, že má vše pod kontrolou. Nemá pod kontrolou pochopitelně nic. Paroubek zničil Kalouska a stejným způsobem zničí i Topolánka, který mu v tom pomáhá, seč může. Jeden z delegátů vtipkoval, že by se kongres mohl stát ustavujícím sjezdem Občanské sociálně demokratické strany. On to ale vtip není, jak velmi dobře ví Pavel Bém. A tak se Pražané mohou těšit na Formuli 1 a také na spartakiádu, respektive olympijské hry, na kterých si budou moci stovky podniků namastit kapsu. A s nimi pochopitelně i jejich přátelé z ODS & ČSSD.
