Bere to děsnej fofr. Dnešek neměl být ničím zvláštním, kromě toho, že se na Hradě douklízely toalety a komunisté se rozhodovali, zda jsou na třešni víc ze Švejnara nebo Bobošíkové. Smutným hrdinou dne pak byl poslanec ČSSD Snítilý, se kterým na klubu probírali varianty na téma zařaď se nebo vypadni a také zřejmě výpalné z parlamentu tak, aby jeho nástupce do pátku stačil složit poslanecký slib. Zatímco v normálně informovaném tisku se probírá varianta, že Snítilý přijde v pátek volit, Právo ve svém titulku hlásá, že opustí sněmovnu. S ohledem na rozesílané pozdravy to vypadá, že v případě potíží možná půjdou napřed nohy. (To byl vtip!)

Konflikt se senátorem Kalbáčem, po kterém Kalbáč opustil volbu, měl nejspíš jejich místopředseda Macek. Není sice poslancem, ale je jedním z nejzuřivějších výronů Pravdy a Lásky mezi křesťanskými politiky. Když už jsme u lidovců, včera jsem psal, že třetí kolo se mohlo uskutečnit tehdy, když se podařilo přesvědčit lidovce, aby zařízli Klause, stejně jako komunisté Švejnara. Tento lidovec má jméno. Mezi druhým a třetím kolem změnil názor čerstvý předseda klubu Severa. Dobrou zprávou pro Klause naopak je, že nejvlivnější lidovecký mimoparlamentník, jihomoravský hejtman Juránek přešel z podpory Švejnara na druhou stranu. Zda i jemu nese oranžový Pošťák Ondra nějakou „poštu pro Tebe“, není známo.

Ministr vnitra Langer slíbil Martinu Bursíkovi mezi čtyřma očima a bohužel i jedním mikrofonem, že někdo za něco půjde bručet. Martin Bursík evidentně věděl, o co se jedná, a stejně evidentně mu prolátnutí této informace nedělalo dobře. Následně došlo také k prozrazení za co a nejspíš i kdo. Šlo o odcizení bezpečnostních záznamů z hotelu Savoy, které dokumentovaly rozhovor nad kávou mezi sprostým podezřelým kancléřem Weiglem a veřejným nepřítelem č. 2 po Dalíkovi, Šloufem.

Zatím platí, že poté, co se kdosi dozvěděl o existenci schůzky, vyslal do hotelu s příkazem policistu, který záznam odnesl a předal na kontrarozvědku. Z kontrarozvědky pak šel rychlou cestou k vyhozenému generálu Randákovi a Paroubkovu poradci Dimunovi, kteří tohoto sólokapra předali spřátelené Slonkové na Aktuálně.cz a Bursík měl svoji záminku. Přímočarost akce navozuje dojem, že si hoši nevšimli, že se jim vyměnil ministr i policejní president. Uvidíme, bude-li to soudit stejný soudce jako šibala Doležela, můžeme se dočkat ledasčeho.

K předložení reprízy na nominační podpisy pro Jana Švejnara byla svolána tisková konference. Jan Švejnar sdělil, že úspěch jeho kandidatury mají v rukou komunisté a lidovci a též je vyzval k tomu, aby jej zvolili. Komunistům dokonce vzkázal, pokud nepostaví vlastního kandidáta a budou volit jeho, bude to důkaz jejich státotvornosti a to by tedy neměli prošvihnout. Úřední komunistobijec, senátor Štětina, seděl vedle potenciálního tvůrce státu a komunisté noví, lepší a státotvorní mu vyhovovali. Teď si ještě počkám, až se to dozví Mejstřík.

Bursík a Paroubek chtějí znovu prosadit veřejnou volbu za každou cenu. Hlavně Paroubek hraje nejspíš vabank. Když to zkusil naposledy při ustavování sněmovny, skončilo to nejen ostudou, ale i prohrou a ztrátou dvou poslanců. Pokud tentokrát byl odpad ještě vyšší, mohl by náhle hrát vabank i Bursík. Koalice ve sněmovně je počítání do sto a jedné a zelení si jsou svojí nepostradatelností jistí až příliš.

Jana Bobošíková okouzlila komunisty kostýmkem v rudé a získala nominaci. Zkomplikovala tak situaci lidovcům, na nichž leží rozhodnutí, zda Švejnar projde do druhého kola. Škoda, že si nedala i oranžový přeliv a zelené punčochy, ale třeba to chystá až na sál. Komunisté svoji možnost doplnit řady stran státotvorných dějinně prošvihli.