V pořadu Otázky Václava Moravce v neděli 17.12.2006 se dostala řeč mimo jiné i na poslední vývoj česko rakouských vztahů ohledně tzv. smlouvy z Melku a tedy potažmo o Temelínu.

Rakousko v poslední době velmi ostře vystoupilo proti svému severnímu sousedovi. Kvůli kolaudaci Temelína se ve vídeňském parlamentu mluví o „urážce zvláštního kalibru“. Rakousko požaduje po Praze podat „neprodleně“ důkazy o technických úpravách Temelína a pokud je nedostane, požene nás - Českou republiku - k mezinárodnímu soudu.

Všichni čeští politici, kteří v médiích doposud na požadavky Rakušanů reagovali, se postavili na stranu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a na stranu provozovatele temelínské elektrárny a spolu s nimi tvrdí, že Česko závazky podle dohody z Melku plní. Tvrdí to všichni politici až ... až na jednoho. Tím je pan Martin Bursík. Ten se nechal v Otázkách Václava Moravce slyšet, že jsme smlouvu porušili a že bychom měli Temelín na čas odstavit a změny podle rakouských požadavků provést.

Ponechme teď stranou, že pan Bursík je odpůrcem jaderných elektráren a tudíž je odstavení Temelína v souladu s jeho přesvědčením. Na této věci je pikantní něco jiného. Pan Bursík totiž tvrdí, že jsme mimo jiné porušili smlouvu ohledně pojišťovacích ventilů na kompenzátoru objemu, u kterých jsme neudělali úpravy podle rakouského přání. Ve skutečnosti se však rakouští odborníci zajímali o pojišťovací ventily parogenerátoru. Pro normálního člověka v tom není rozdíl. Avšak politik, který si navíc chce hrát na zástupce rakouských zájmů v Čechách, by si měl alespoň přečíst, o čem chce hovořit a s čím chce nesouhlasit! Nehledě na to, že pojišťovací ventily na parogenerátorech jsou v pořádku a brzy budou mít i zvláštní certifikát, který sice nebude mít vliv na jejich funkci, ale uklidní (snad trochu) rakouskou veřejnost.

Jako člověk, který se procesem z Melku dlouhodobě zabývá, mám pocit, že si pan Bursík nepřečetl ani ten základní dokument, který má pět stran. Kdyby si ho totiž přečetl, věděl by mimo jiné, že smlouva není právně závazná a že tedy není co soudit. Ani mezinárodně.

Další věc, která mě na postoji vůdce Sstrany zelených překvapuje, je to požadované odstavení Temelína, než se udělají potřebné úpravy podle rakouského přání. Čeští odborníci se zabývali požadovanou bezpečnostní úpravou (postavení betonových zdí okolo potrubí s párou a vodou) a došli k závěru, že nová úprava by na rozdíl od našeho řešení, což jsou instalované ocelové omezovače švihu nepřinesla větší bezpečnost. Byly by to jen vyhozené peníze a spolu se ztrátou na výrobě by to dělalo řádově 10 miliard korun.

Ani toto zjevně pana Bursíka nezajímá. Náklady by platil ČEZ, tedy firma, která je zeleným trnem v oku. Co by však mělo pana Bursíka velmi zajímat, je skutečnost, že potřebnou elektřinu by místo Temelína zatím vyráběly uhelné elektrárny. Řádově 10 milionů tun uhlí spáleného navíc, tomu odpovídající množství skleníkových plynů a uhelný důl, který se o něco rychleji blíží k dalším severočeským obcím.

Útlum těžby hnědého uhlí a starost o klima planety je údajně jednou z priorit zelených. Je-li tomu tak, měl by po svém nedělním prohlášení pan Bursík odevzdat stranickou legitimaci a jít na Šumavu sázet stromky. Rozhodně by tak pro naše životní prostředí udělal víc, než doposud dělá.

Jihočeští taťkové