František Bublan, senátor za ČSSD, se rozhodl neobhajovat svůj mandát. Nyní poskytl rozhovor webu Lidovky.cz.

Vyjadřuje v něm své názory na českou politiku. A přitom si krásně protiřečí. To však je u něj, mistra korektnosti, obvyklé a nepřekvapující. Začtěme se proto do několika otázek a odpovědí:

Lidovky.cz: Jak jste sám zmínil, v politice jste strávil 14 let. V jakém ohledu se podle vás nejvíce proměnila?
Příliš mnoho se nezměnila. Což je možná jeden z důvodů, proč už se nechci angažovat v parlamentu. Pořád se to opakuje. Samozřejmě se rozpadl ten systém pravice a levice, jak jsme ho znali, ale pořád jsou v politice stejné mechanismy. Dnes má člověk spíš obavy z toho, že kolem nás dominují autoritativnější režimy a že je tu snaha, aby něco takového bylo i u nás.

Podle Bublana se toho „příliš nezměnilo“. Obavy z „autoritativnějších režimů“ jsou klasické obavy politiků, kteří se vší silou drží korektnosti. Je to taková „mírná kritika“, která nevylučuje, že se v případě nutnosti s oněmi „autoritativními režimy“ spojíme. Základní rozpor je poměrně jasný. Korektní politik zaštítěný většinou v parlamentu je o řád lepší než nekorektní politik s tou samou většinou. Ten první je vychvalován do nebes, ten druhý pomlouván a haněn.

Lidovky.cz: Dnes máte z politiky lepší pocit?
No, není to idylka. Někdy je to podobné. Také jsou tam momenty, kdy se dohaduje něco za něco. U tradičních stran chybí jasná ideová linie. Hledání témat je ode zdi ke zdi. Jako by se to ideově vyprázdnilo. Vytahují se proto náhradní témata, například migrace, která je přitom úplně mimo. Vůbec se nás nedotýká, žádné problémy s ní nemáme. Měla by převládat jiná témata, která se týkají životního prostředí, jako jsou otázky sucha, vody a podobně. Je důležité, aby to byl někdo schopen uchopit a hledat řešení. Je to otázka budoucnosti.

Podle Bublana je téma migrace „náhradní téma“. Chápu, proč tak hovoří, Nicméně je to přesně v duchu oné proslavené korektnosti. Je to vlastně stejné, jako když se obyvatel Aljašky nemá obávat migrace do USA, protože většina migrantů končí v Kalifornii. Migrace se nás prostě a jednoduše týká proto, že v rámci EU bez hranic nelze pohyb ilegálních migrantů prakticky nijak kontrolovat. Je to vlastně přesně naopak, migrace se nás bytostně dotýká, protože žijeme z vlastní vůle a rozhodnutí v Evropě bez hranic a máme zájem na tom, aby tomu tak zůstalo. Jestliže EU selhává v řešení otázek migrace, trpí ilegální migraci a snaží se najít „řešení“ ve tvaru kvót (stále recyklované téma), pak se nás migrace samozřejmě týká. Je to, jak Bublan přesně tvrdí, „otázka budoucnosti“.

Lidovky.cz: Díky ideovému vyprázdnění klasických stran se do vrcholné politiky odrazilo hnutí ANO Andreje Babiše, který je dnes premiérem a posledních pět let nejvýraznějším politickým hráčem. Jeho příznivci oceňují jeho autenticitu, pracovitost a ambice efektivně řídit stát. Kritici upozorňují na jeho autoritativní sklony, škraloupy z minulosti a koncentraci moci. Co představuje pro vás?
Andrej Babiš je typem politika, který usiluje především o svou vlastní pozici. Umí se přizpůsobit tomu, co si žádá veřejnost. Tohle mě docela štve. Nemá v sobě, že by se dokázal postavit proti většině, protože je přesvědčen, že je to tak správné. Je to populista.

V této odpovědi se zračí celková bída české, a nejen české, korektní politiky. Bublan se dostal do politiky v éře po Miloši Zemanovi. Ten byl, je a bude nádherným příkladem politika, kterému korektní politika dává nálepku „populisty“. Bublan byl ve vládě Stanislava Grosse jako ministr vnitra. Toho Grosse, který se vlichocoval veřejnosti naprosto stejným způsobem jako dnešní premiér Andrej Babiš. Vzhledem ke svému mládí to však dělal docela nešťastně, myslel to „upřímně“ a zapletl se do aférky kolem financování svého bytu. Bublan zastával pozici ministra vnitra po Grossově rezignaci i ve vládě Jiřího Paroubka. Čelil mj. tvrdé kritice za to, jakým způsobem policie rozehnala akci CzechTek. Náklady na tento policejní zákrok dosáhly více než 30 milionů korun a Bublan jako ministr vnitra byl za tuto akci odpovědný - i když se tehdy zásah přičítal zejména Jiřímu Paroubkovi.

Pravdou tedy je Bublanovo tvrzení, že se politika příliš nezměnila. Pouze je zapotřebí silně korigovat jeho teze o populismu Babiše. Zeman, po něm Špidla, Gross či Paroubek byli dle měřítek korektní politiky typickými „populisty“. Trochu více pochopení pak nalézám pro Mirka Topolánka, zatímco Petr Nečas a později Bohuslav Sobotka byli spíše slabými premiéry, kterým nepomohla ani líbivá populistická hesla.

František Bublan tedy odchází z politiky. Žádná škoda.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz