POLITIKA: Bratrstvo Kočkovy pracky
Dopoledne předseda ČSSD ještě prohlašoval , že je proti úřednické vládě odborníků, ten samý den odpoledne už to bylo přesně naopak a sociální demokraté teď tvrdí, že je to jejich priorita. Úřednickou vládu by ovšem Paroubek naoktrojoval pouze občanským demokratům. Pokud by kabinet sestavoval on, jeho vláda by úřednická rozhodně nebyla. S trochou jedovatosti můžeme dodat, že po zkušenostech s Paroubkovým výběrem talentů ani odbornická.
Když Paroubek říká, že nechce předčasné volby, můžeme si být takřka jisti, že to je přesně to, kam by běh věcí nejraději nasměroval. Jedině tak by teoreticky mohl dosíci stoprvního mandátu, který jeho toužené soc-bolševické vládě chybí. Právě tak kouzelné je, že usiluje o křeslo předsedy Poslanecké sněmovny pro sociální demokracii, přesněji sám pro sebe, jedním dechem ovšem dodává, že ani za to ČSSD nebude tolerovat Topolánkovu vládu. Vůbec mu nevadí, že jedině tak by to mělo nějakou logiku.
Naopak pochybně argumentuje, že sociální demokracii tenhle post náleží proto, že ODS už jich má dost. Že právě ČSSD se v minulém období o nejvyšší ústavní posty s nikým nedělila, už zapomněl. Nebyl by to ovšem Paroubek, kdyby nádavkem „velkoryse“ nenabízel, že když bude vládu sestavovat on (a proč by, proboha, měl?), občanským demokratům „svůj“ post předsedy Sněmovny určitě přepustí. No, dobrák od kosti!
Karty jsou přitom rozdány docela jasně. ODS, KDU-ČSL a Strana zelených směřují ke koaliční dohodě. V civilizované zemi by se proto řešila jediná otázka, a to, za jakých podmínek bude ČSSD Topolánkovu vládu tolerovat. Namísto toho sociální demokraté jednání natahují, jen aby si svoji vládu ještě o pár týdnů prodloužili, předkládají návrhy, které ani oni sami nemohou brát ani na okamžik vážně, a Jiří Paroubek předpovídá vznik vlády až na srpen. Všechno ve stylu: když už nemůžeme vládnout my, budeme alespoň škodit, škodit a škodit.
Trochu to připomíná ony odpudivě legrační postavičky z Foglarových kreslených seriálů. ČSSD je prostě takové Bratrstvo Kočkovy pracky.
11. 6. 2006, www.petrstepanek.cz