Středeční Právo přineslo takřka půlstránkový článek nadepsaný bombasticky "Kalousek narazil ve vládě s návrhy na boj s korupcí". Vyznění článku pak odpovídalo nadpisu, ostatně již první řádky navozovaly dojem, že plán ministra financí se vskutku nepodaří dotáhnout ani na začátek, natož do konce: "Vláda bude muset v nejbližších týdnech potvrdit, že to myslí s důsledným bojem proti korupci zcela vážně. Zatím to tak ale příliš nevypadá."

Čtenář se pak mohl dozvědět, že proti Kalouskovu plánu je mnoho členů vlády: ministři Langer, Jehlička a Bursík, stejně jako ministryně Kuchtová uváděli, že "zákony už nyní zveřejňování některých informací umožňují, a tak má veřejnost kontrolu", obavy z odhalení osobních údajů údajně projevili ministři Říman s Gandalovičem. Vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra zase navrhoval "doplnit text tak, aby z něj jasně vyplývalo, že snížení prostoru pro korupci lze dosáhnout snížením míry přerozdělování, omezením dotačních titulů a zrušením státních podpůrných fondů".

Miroslav Kalousek ve svém návrhu na zveřejnění přidělených dotací a dalších převodů veřejných prostředků zcela rozumně předpokládal, že veřejnost musí mít všechny informace, které mají úředníci, a tyto údaje musí být na internetu, aby o ně nemusel každý žádat. Říkal: "Kdo žádá o peněžní prostředky z veřejných prostředků, musí také přistoupit na to, že o něm a jeho činnosti, k níž mají sloužit, budou zveřejněny informace, které obvykle uveřejňovány nebývají."

Informace, že Kalousek se svými návrhy ve vládě neuspěl, byla poněkud ukvapená, přišla totiž už ráno, kdežto Topolánkův kabinet zasedal až v průběhu dne. Přestože i autor těchto řádků byl k výsledkům vládního jednání poměrně skeptický, odpoledne se dozvěděl, že jeho chmury nebyly na místě. Vláda Kalouskův návrh schválila s tím, že do konce srpna musí jednotlivé rezorty připravit podklady a do 15. října mají ministři Langer a Kalousek předložit návrh zákona. Premiér Topolánek by chtěl, aby do konce roku byl zákon ve Sněmovně a, samozřejmě, aby jí taky prošel. Co je důležité, že pod zákon mají spadat i známé poslanecké "pomníčky", ono zlopověstné "porcování medvěda", při němž si poslanci během závěrečného schvalování státního rozpočtu krájejí z veřejných peněz různé částky pro své obce a spřízněné spolky, aniž by měl kdokoli možnost se dozvědět jména navrhovatelů. Od příštího roku by tak mělo přestat přidělování mnohamilionových částek na akvaparky vesničkám bez vody nebo nemalých příspěvků finančně velmi dobře zajištěným fotbalovým klubům.

V redakci zmíněného deníku si tedy nad neochotou koalice k boji proti korupci mnuli ruce sice radostně, leč zbytečně, návrh byl schválen jednomyslně. Rozumnou míru skepse bychom si ale měli přece jenom zachovat. Kalouskův úmysl zatím zdá se splňuje všechny požadavky na úplnou otevřenost při nakládání s penězi daňových poplatníků, otázkou ale zůstává, jak bude vypadat závěrečná podoba zákona - za předpokladu, že vůbec projde sněmovnou. Už nyní jsou tam výjimky, týkají se sice naprosto pochopitelně financí určených projektům podléhajícím utajení, ale vzhledem k tomu, že největšími částkami v této specifice disponuje korupcí prolezlé ministerstvo obrany, první obavy jsou opodstatněné.

Protože zatím není jisté, jaké výhrady budou mít jednotlivé rezorty během připomínkového řízení a v jaké podobě nakonec půjde zákon do závěrečného hlasování, pochyby do té doby určitě ještě vzrostou. Že by se poslanci dokázali vzdát anonymně přidělovaných peněz pro své známé? Zatím zcela nepředstavitelné. Že by státní úředníci, kterým miliony a miliardy protékají přímo mezi prsty, nechali zákon bez "kvalifikovaných" výhrad a změn? Naprosto neuvěřitelné. Nejásejme tedy předčasně, naši nedůvěru může rozptýlit jedině vládní kabinet a po něm parlament. Jedno je ale přese všechno jisté, Topolánkova vláda se pouští do boje s korupcí odhodlaně a myslí to vážně.