Epidemie na severovýchodě nasvítila selhání politiků

Jarek Nohavica kdysi zformuloval pocit Ostraváků do verše „Pámbů vysoko a Praha daleko“. Dojem, že se na Moravskoslezský kraj zapomnělo, panoval například při útlumu těžby v černouhelných dolech nebo při žonglování s někdejšími byty OKD. Nyní je rozčarování zpět – z důvodů epidemických i politických, a to v nejméně vhodné době.

Kdo před časem sledoval, jak se šíří koronavirus polskými šachtami, musel vnímat riziko, že totéž postihne i nás. Když zablikala červená kontrolka na Karvinsku, vyrojily se první pochybnosti.

Nedošlo k přerušení těžby pozdě? Nezaspali hygienici s trasováním? Neměly být do regionu přesunuty testovací kapacity z jiných míst v republice? A jak je vlastně dohlíženo na dodržování karantény? Neusnul stát z vyčerpání?

Čas plynul a byli jsme ujišťováni, že se nákaza šíří jen v úzkém okruhu osob a že zdravotníci mají situaci pod kontrolou. O to prudší blesk z čistého nebe uhodil, když hygienici v pátek bez varování oznámili okamžité zavedení restriktivních opatření dotýkajících se mimo jiné kulturních akcí a gastronomických provozů.

A o tom, že pod vítkovickými vysokými pecemi začíná „Nefestival Colours of Ostrava“, prý nevěděli. Stejně tak jim onehdy unikl festival Beats for Love.

Nabroušení jsou pořadatelé poutí a městských slavností, zvlášť když dosud slýchali, že riziko nákazy je mimo okresy Karviná a Frýdek-Místek nízké. Hygienici oponují, že poměry se mohou měnit z hodiny na hodinu. Je vyburcovalo komunitní šíření viru, a to i mezi ohrožené skupiny. Víra, že covid-19 neopustí hornické rodiny, se nenaplnila.

Přestože byl moravskoslezský hejtman za hnutí ANO Ivo Vondrák přítomen verdiktu expertů, netajil své překvapení. Léta si úspěšně buduje pověst manažera stavějícího kraj na nohy a najednou tohle – tři měsíce před volbami!

Jako by nestačilo, že si na špatnou komunikaci s krajem už začátkem července stěžovaly místní samosprávy, že horníky pobouřily Vondrákovy poznámky o jejich podílu na šíření nákazy nebo že aktivisté z Greenpeace podali žalobu na OKD kvůli možnému podcenění rizik.

Sněmovní opozice zase volá po hlavě ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha, majícího pod palcem hygieniky. Sotva jim může mluvit do práce, měl by ovšem vykonávat nezbytný dohled, mimo jiné nad informačními kanály vedoucími od hygieniků do veřejné správy i k občanům. Volič by si mohl náznaky chaosu vykládat tak, že stát a některé kraje opět řídí (Babišovými slovy) „nemehla.“

Bylo by trapné, kdyby jediným obětním beránkem byla krajská hygienička Pavla Svrčinová, která už dříve novinářům naznačila, že je jednou nohou v důchodu. Eventuální hazardování s veřejným zdravím, se kterým by mohly souviset opožděné či překotné reakce, by si žádalo vyvození politické odpovědnosti.

Zde není od věci připomenout, že Ivo Vondrák už dřív kritizoval resort zdravotnictví za zásobování ochrannými prostředky, ale také to, že v hnutí ANO mají moravskoslezského hejtmana za sólistu, který myslí hlavně na své triko.

Přestože babišovci opřou podzimní kampaň opět především o tvář premiéra, bohorovnost ministra Vojtěcha a jančení hejtmana Vondráka na severovýchodě překryje stěží. Zvlášť když jsme celorepublikově dosáhli rekordního počtu nakažených covidem-19.

Je docela možné, že hygienici spustili alarm po právu. Pak by ale přístup odpovědných politiků působil dvojnásob děsivě. Ministr Vojtěch opakuje, že toto není druhá vlna. Ta nás teprve asi čeká. Jsme na ni opravdu připraveni? A nehrozí, že by byla do poslední chvíle bagatelizována – ať již kvůli ekonomickým ztrátám, nebo volebním výsledkům?

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)