Martin Bursík a jeho zelení svým postupem v prezidentské volbě přesáhli všechny pomyslné meze, které bylo možné ze strany ODS tolerovat. Zpětně nahlíženo bylo zřejmě velmi nerozumné nechat v koaliční smlouvě o volbě prezidenta vakuum. Toto vakuum bylo vyplněno vznikem rudozelené koalice kandidující na hlavu státu osobu Jana Švejnara. Počty hlasů pro Švejnara jsou de facto hlasem proti vládě. Vítězství Švejnara by bylo vlastně vyslovením nedůvěry současné vládní koalici.

Mnohokrát jsem ve svých příspěvcích upozorňoval na význam symbolů v politice. Klaus je symbolem změny české společnosti od socialistické v kapitalistickou, od totalitní v demokracii. První československý a později český polistopadový prezident Havel byl dlouhou dobu vnímán jako reprezentant nové, posttotalitní české společnosti. Z hlediska praktické změny společnosti, tj. její ekonomické podstaty, se však Havel velmi brzy přidal na stranu levice a prosazováním tak zvaného „právního rámce“ nakonec podstatným způsobem přispěl k pádu druhé Klausovy vlády v roce 1997.

Je pouze typické pro síly, které se v rámci prezidentské volby spojily proti současné hlavě státu, že si otázku transformace české ekonomiky v devadesátých letech vybraly jako klíčový prvek rozhodování. Vykreslování Švejnara jako propagátora „právního rámce“ na rozdíl od Klause propagující „zhasnutí“ toho bylo jasným dokladem. Zásadní výhodou Švejnara pro rudozelenou koalici je však jeho absolutní nečitelnost. To umožňuje projektovat všem stranám, které Švejnara podporují, do jeho postavy své představy a cíle. Kandidatura Švejnara na funkci hlavy státu je tak kandidaturou veskrze negativní. Švejnarova koalice pro něho nehlasuje z přesvědčení o tom, že by funkci prezidenta zastával lépe než Klaus, ale proto, aby měla na Hradě na ní závislého člověka. Tím současně tato koalice popírá i jeden z důvodů volby Švejnara, tj. jeho údajnou nadstranickost.

Jak si proto vysvětlit to, že KSČM postavila do druhé volby Janu Bobošíkovou? Je to skrytá podpora Klausovi, jak tvrdí ČSSD? Je to konec rudozelené koalice? Osobně se přikláním k tomu, že tímto postojem posílají komunisté svým partnerům v rudozelené koalici jasný vzkaz. Jsme tady, máme 29 volitelů a chceme v této koalici rovné postavení. Aby byl prezidentský kandidát i naším kandidátem pro třetí kolo volby, musí splňovat i naše podmínky. Komunisté tím tlačí zejména na ČSSD, aby dala jasně najevo, že považuje KSČM za stranu, která by se mohla účastnit případné budoucí levicové vlády. Rozhodnutí KSČM kandidovat svého kandidáta oslabuje i pozici Klause u volitelů z KDU-ČSL. Je proto zcela reálné, že komunisté věří i v krach druhé volby. Komunisté přitom mají stále ještě možnost Bobošíkovou stáhnout (což nepředpokládám), nebo pro ni nakonec nehlasovat a propustit do druhého kola druhé volby Švejnara. Protože už teď komunisté požadují delší přestávku před případnou třetí volbou, evidentně sázejí nejvíce na krach druhé volby.

Švejnar je tak definitivně odstaven do role pouhé loutky v rukách levicových politických stran. Ať už slíbí cokoli, odvolá souhlas s radarem, přikloní se k obecnému referendu atd., je jako politická figura definitivně zbaven vlastní integrity. Dokonce i průzkumy STEM na objednávku ČSSD zaznamenaly pokles přízně veřejnosti pro Švejnara. A na druhou stranu, pouze člověk s nepevnými názory mohl kývnout na nabídku zelených ke kandidatuře. Uvidíme, kolik zákonodárců z řad vládní koalice zachová v této situaci chladnou hlavu a místo levicových loutek zvolí jasně profilovaného a názorově pevného Václava Klause. Z hlediska fungování vlády by další průtahy s volbou prezidenta nejspíše vedly k jejímu zablokování a možné vládní krizi.