S poslanci v českém parlamentu je to poněkud jiné i v lecčems shodné. Možná se zdraví i napříč politickým spektrem, to nevím. Jejich směr je ale dán jednak volebním programem a jednak výsledkem voleb. Vytvořením koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a zelených byl poslanci přijat i závazek připravit co nejdříve reformu veřejných financí. Vláda na této reformě zapracovala a předložila ji za poměrně krátkou dobu do parlamentu. Ukázalo se, že ne všichni koaliční poslanci jsou s vládním návrhem stoprocentně spokojeni. Jedním z nespokojených byl a stále je poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka. Stal se jakýmsi solitérem bloudícím v kuloárech sněmovny a vypouštějícím své názory senzacechtivým novinářům.
Ani po dlouhých nočních i denních jednáních se vedení poslaneckého klubu KDU-ČSL nepodařilo poslance Hovorku „zpacifikovat“ a ten nadále trvá na svých podmínkách, bez jejichž splnění není ochoten reformu podpořit. Navíc v návrhu reformy projednávané sněmovnou „objevil“ i návrh na novou kategorizaci léčiv, kde se „hraje o miliardy“. Z vyjádření Hovorky pak plyne, že nové kategorizaci léčiv sice příliš nerozumí, ale tím, že se v ní hraje o ty výše zmíněné miliardy, je to o důvod navíc, aby hlasoval proti reformě.
Na celém případu zbloudilého vládního poslance, který se chystá spolu se socialistickou a komunistickou opozicí hlasovat proti reformě, je mi zvláštní právě ona poslancova argumentace „hry o miliardy“. Poslanci českého parlamentu schvalují či odmítají zákony, v nichž se většinou vždy o miliardy hraje. Pokud státní rozpočet dosahuje mnoha set miliard korun, i poměrně drobné zásahy do konstrukce zákonů způsobují, že se změny projevují v řádech miliard. Dostal snad pan poslanec Hovorka strach z velkých čísel? Potom je na místě otázka, zda pan Hovorka poněkud nepřecenil své síly a zda mu nyní strach z miliard nesvazuje ruce a nohy. V zájmu jeho i koalice je však to, aby poslanec Hovorka zase minul nějaký směrník, který ho vrátí na cestu pravosti.