Občanští demokraté se po modré vydali na předvolební výšlap. A spolu s nimi hosté víkendového rokování, publicisticky aktivní "nezávislí" ekonomové, diplomaté a umělci Miroslav Ševčík, Pavel Kohout, Alexandr Vondra, Martin Štěpánek, Filip Renč, ale třeba i šéfové lékárnické a stomatologické komory Lubomír Chudoba a Jiří Pekárek. Ideová fronta se poskládala a může nás začít masírovat. Poselství z kongresu zní: ODS je strana slušná, semknutá a sociální.

O slušnosti nejlépe vypovídá slovník Mirka Topolánka, za který by se nestyděl žádný dlaždič. V Brně zjemněl jen mírně, když posluchačům nastínil vizi barikád. Že by "poslední bitva vzplála"?. Ale vážně: nevadí mi expresivní výrazy ani Topolánkovy, ani Paroubkovy, jenom nemám rád, když někdo svůj hrubý vkus popírá.

Semknutost je důležitá a kdekdo z řečníků, včetně "nadstranického" prezidenta Václava Klause, k ní ODS z tribuny vyzýval. Nelze výstižněji doložit, že právě ona je citlivým místem modré party. Zatímco mlsní poslanci si hrají s větami a hlasitě pokřikují po trojbarevné koalici hesla o nezodpovědném vládnutí, regionální politici ODS, kteří již přičichli k správě věcí veřejných, se drží raději při zdi, více pracují než mluví a na povykování ze sněmovních lavic hledí s rozpaky. Ostatně, nevládne České republice už nyní spíše ODS - s většinou senátorů, krajských hejtmanů a stovkami starostů?

Sociální tóny znějí od občanských demokratů obzvlášť falešně. Naposledy v nedělní Sedmičce Vlastimil Tlustý přesvědčoval národ, že jeho partaj zavedení spoluúčasti pacientů ve zdravotnictví neprosazuje. Patrně se neseznámil s tezemi svého kolegy, stínového ministra zdravotnictví Julínka…

Stejně nevěrohodně působí stesky ODS nad vládní podporou úzké skupiny vysokoškolských studentů či nedostatečnou péčí o důchodce. Kdo si pamatuje Klausovy kabinety, musí si pomyslet cosi o vlkovi v rouše beránčím. Stokrát může Mirek Topolánek titulovat ODS stranou pro slušné, ohrožené, nejslabší, tisíckrát může nahrazovat odvážný pojem "reforma" opatrným termínem "změna". Bobříka upřímnosti nakonec ulovil poslanec Martin Říman, který statečně prohlásil, že hned druhým přijatým zákonem, po zrušení registračních pokladen, bude v případě volebního vítězství ODS rovná daň.

Tak jako před čtrnácti dny na sjezdu lidovců, ani na kongresu ODS nebylo srozumitelně zvednuto téma evropské integrace. Delegáti na jedné straně ocenili zdravice zahraničních partnerů, zpravidla reprezentujících prointegrační síly, na straně druhé však z úst zahraničněpolitického experta ODS Miroslava Bednáře vyslechli, že EU ohrožuje demokracii a strhává kontinent do hospodářského úpadku.

Nejčastějším motivem kongresových projevů členů ODS, ale i předsedy lidovců Kalouska, byla mobilizace proti domnělému souručenství ČSSD a KSČM. Pro přípravu jedlého předvolebního guláše to je trochu málo. Co ale nabídnout jiného, když sám Topolánek nedávno na dotaz novináře na menu ODS ve volební kampani, odpověděl frází, že "žijeme ve stejné zemi, víme, co se tady děje a co nás trápí". Anebo když dnes pouze recykluje čtvrt roku starý slib, že ODS končí s kritikou vlády, začíná s prezentováním pozitivního programu a "nulovou toleranci" střídá "nulovým zájmem". Sebelepší divadlo vnitřní tápání nezamaskuje.

S ODS jsme po modré už jednou šli. Některé zavedla na Bahamy a Seychely, jiné k poloprázdným talířům a peněženkám. Tuto túru si zopakují jen sklerotici či hazardéři. Mimochodem, zkušený turista ví, že hlavní, hřebenové trasy bývají značeny barvou červenou.

Právo, 28.11.2005