Monstrózní akce vyhoštění ruských diplomatů alias agentů GRU se uskutečnila v týdnu, kdy si Rusko a USA vyhostily diplomaty a uvalily sankce. Joe Biden ale nečekaně obrátil a vyzval k „deeskalaci“.
Pokračuje naprosto nepochopitelná zahraniční politika administrativy Joea Bidena. Poté, co nazval Vladimira Putina „zabijákem“, vyhrožoval proplutím dvou amerických vojenských plavidel do Černého moře (nakonec odpískaného), sankcemi za ruské vměšování do amerických voleb, se Biden vyjádřil k budoucnosti rusko-amerických vztahů. Stalo se poté, co Česko zahájilo svou vlastní válku s Ruskem.
Podívejme se nejprve na to, s čím Biden vystoupil. Spojené státy usilují o dialog a spolupráci s Moskvou navzdory novým sankcím vyhlášeným ve čtvrtek i vyhoštění ruských diplomatů. Americký prezident Joe Biden v projevu věnovaném vztahům s Ruskem zdůraznil, že nechce dál stupňovat napětí, ačkoli nevyloučil další restrikce. Pouhých několik hodin poté, co USA oznámily nové ekonomické sankce vůči Rusku a nařídily vyhoštění ruských diplomatů, prohlásil, že s ruským protějškem Vladimirem Putinem by se rád setkal letos v létě na území evropské země. Kreml dosud na nabídku nereagoval.„Je čas na deeskalaci. Je třeba zahájit dialog, diplomatický proces. Musíme pracovat s Ruskem,“ řekl Biden.
Nyní docela podstatná otázka – kdyby tento velmi smířlivý projev pronesl Biden v pátek, a ne až v sobotu večer, spustila by česká vláda akci „Vrbětice“? USA sice český postoj podpořily, nicméně prezident Biden se o ruské akci v Česku ani slůvkem nezmínil. A jak si všimla i média, vůbec nezmínil ani situaci kolem Alexeje Navalného.
Bidenovo prohlášení k další politice vůči Rusku jen dál prohloubilo moje přesvědčení o tom, že Biden nemá situaci pod kontrolou. Zdá se, jako by se snažil o pomyslnou kvadraturu kruhu. Vyhrožovat a za necelý týden přijít s konceptem „deeskalace“ rusko-amerických vztahů je projevem absolutní bezradnosti. Samozřejmě, že v této situaci si Rusko může de facto diktovat podmínky. Nejen o místu a termínu možného setkání na nejvyšší úrovni, ale zejména o programu.
Mezitím proběhlo jednání ministrů zahraničních věcí EU - a výsledek? Státy EU podpořily Česko ve sporu s Ruskem. O společném postupu proti Rusku se však nejednalo. Jan Hamáček tvrdí, že o koordinovanou akci proti Rusku požádal, ale Josep Borell, současný nejvyšší představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, nic takového proti Rusku nevyhlásil. Možná, že už dostal instrukce z Washingtonu, že je třeba „deeskalovat“.
Z českých osobností stojí za zmínku stanovisko prezidenta Václava Klause a bývalého českého velvyslance v Moskvě Petra Koláře. Klaus prohlásil, že jsme se ve vztahu k Rusku vrátili do padesátých let minulého století, pouze s opačným znaménkem. Podle něj jde o další pokus zastrašovat českou veřejnost, když už nepomáhá strašení covidem.
Petr Kolář to vzal naopak pěkně „zostra“. Takže já bych v druhém kole postupoval chladnokrevně a bez emocí a prostě bych ruskou ambasádu v Praze v podstatě zavřel. Nebo bych tu nechal jen velvyslance. I když zaznamenal jsem návrh, který byl vysloven ve Sněmovně reprezentantů USA, že by mělo dojít naopak k vyhoštění velvyslanců. Což se mi zdá jako možné, ale podle mě je dobré zachovat minimální diplomatickou komunikaci.
Protože ale Kolář také ještě nevěděl o nejnovějším postoji USA k Rusku, zřejmě by také po vzoru Bidena „otočil“ a usiloval o „deeskalaci“.
Vrbětice jsou kauzou, které se české bezpečnostní složky věnují roky. Nyní se například bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček vyjádřil tak, že o tom věděl a s ním i pár novinářů dříve. Web bellingcat už údajně podobné informace uveřejnil před dlouhým časem. Možná by naši specialisté z bezpečnostních složek měli více číst otevřené zdroje.
A docela mě pobavilo, když Hamáček vyjádřil „překvapení“ nad ruskou odvetou a že navrhne další kroky. Pokud už do Prahy dorazila instrukce z Bílého domu, že se bude „deeskalovat“, asi už z toho nic moc nebude. A bylo to přitom tak jednoduché – stačilo místo mimořádné tiskovky v sobotu večer počkat do neděle a vyslechnout přání amerického prezidenta o nutnosti „deeskalovat“ vztahy s Ruskem. Pikantní je ovšem i to, že se Bidenova „nová politika k Rusku“ nedostala ani do zpráv ČT. Vypadalo by přeci divně, když dnes vedeme s Ruskem válku a tvrdíme, jak že nás naši spojenci podporují!
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz