16.1.2021 | Svátek má Ctirad


POLITIKA: Bez peněz do kampaně nelez

7.1.2021

Opoziční strany by možná měly usilovat o zvýšení státního příspěvku na svou činnost

Začátek nového roku přináší kromě skromných počátků vakcinace hlavně velkou dávku nejistot. Leč jednu jistotu nám nadělil prezident republiky, když stanovil termín parlamentních voleb na 8. a 9. října. Opozice však jejich vyhlášení zhodnotila jako „pěkné nadělení“, kterým Miloš Zeman pomáhá svému spojenci Andreji Babišovi.

Problém nespočívá v samotném termínu (předchozí volby se konaly ve dnech 20. a 21. října 2017), ale v načasování jeho vyhlášení. Vyhlášením voleb totiž oficiálně začíná kampaň, během níž mohou kandidující subjekty utratit maximálně 90 milionů korun. A v minulosti prezidenti vypisovali volby časově blíže termínu jejich konání. Nicméně od opozice jde o trochu kulhavý argument. Přiznává tak vlastně, že chtěla kampaň zprvu provozovat trošku pokoutně a „ztransparentnit“ ji až poté, co k tomu nastane formální zákonný důvod. Ale proč ne, triků, jak devadesátimilionový limit obelstít, existuje mnoho a v repertoáru je mají skoro všichni nebo, přesněji řečeno, všichni, kdo mohou utratit větší než zmíněnou částku.

Vliv médií

Dle některých opozičních představitelů příliš brzký termín oznámení data voleb nespravedlivě favorizuje hnutí ANO, poněvadž jeho předsedovi fakticky patří jeden z největších mediálních domů. Ovšem vžitá opoziční mantra o Babišově mediální moci též pokulhává. Nevím, zda má čtenář Lidových novin pocit, že ho svádí k volbě hnutí ANO. Ale i kdybychom připustili, že s Mladou frontou Dnes a webovými verzemi obou deníků působí v uvedeném směru, existuje dlouhý výčet jiných médií – tištěných i internetových, rozhlasových a televizních stanic –, přičemž řada z nich je k současnému premiérovi velmi kritická. Andrej Babiš se tedy pohybuje spíše v mediálně nepřátelském, nikoliv přívětivém prostředí.

Vliv média na příjemce informace zpravidla není přímočaře jednostranný. Ve skutečnosti každý žije v nějaké síti vztahů, rodinných, pracovních či zálibových, a názor na politiku si v nemalé míře formuje osobními interakcemi. Realita je tudíž, jako obvykle, daleko složitější, zvlášť když do hry dávno vstoupily internetové sociální sítě a bubliny, v nichž mnozí jejich účastníci přežívají. Marek Prchal a jemu podobní to vědí. A též, jak obtížné a potenciálně nákladné může být účinné oslovení určitých voličských skupin v popsané mediálně vztahové houštině.

V zemi, kde nejmenovaný vlivný oligarcha nedávno koupil dceři závodního koníčka za čtvrt miliardy, je praktická účinnost finančního stropu na kampaň tak jako tak velmi diskutabilní. Opoziční strany by proto možná měly usilovat o zvýšení státního příspěvku na vlastní činnost, poněvadž politika je v nemalé míře průmyslové odvětví blízké komerční reklamě, kde základ úspěchu tvoří důkladný, a tedy i drahý průzkum volebního trhu a vytipování vhodných cílových skupin. Nicméně s tím by asi narazily i v době předcovidové, jelikož většina voličů zastává názor, že politici pro ně mají efektivně pracovat v podstatě zadarmo.

Podstatné v zákulisí

Mezi realitou a její prezentací v politickém marketingu ale nesmí vzniknout příliš hluboká propast – tu pak nepřeklene ani skvělá kampaň za miliardu. Jestliže si hnutí ANO vepsalo do štítu slogan „Bude líp!“ a líp není, marketing s tím moc nepohne. Pokud není líp kvůli covidu, mohlo by pomoci, jsme-li alespoň „best in covid“. Avšak není-li líp a v covidu jsme skoro nejhorší, politické akcie Andreje Babiše logicky padají dolů. Leč pořád má šanci na obrat, pokud se jeho vládě podaří poměrně rychle zorganizovat účinnou vakcinaci a utlumit nepříjemné ekonomické důsledky pandemie, byť třeba jen dočasně (tj. do voleb) a pomocí velkého schodku státního rozpočtu.

Zejména příznivci dvou opozičních bloků očekávají, že volby přinesou zlom, přičemž zásadní změna má konkrétně spočívat v odstavení Andreje Babiše od moci. Což se stát může, ale také nemusí, zvlášť když první dva pokusy při výběru premiéra příslušejí prezidentu republiky. Mohou se však volby stát přelomovými i z věcného, programového hlediska?

Příští vláda bude mít na starosti nejen, byť zejména, ekonomické následky covidu, nýbrž i výstavbu nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně a se vší pravděpodobností též důchodovou reformu. Poslední zmíněné téma však strany v kampani asi potlačí, neboť je docela nepopulární. Temelín se patrně objeví v agitaci středopravicové trojkoalice, avšak spíše v roli symbolu prozápadní orientace tohoto uskupení neboli v podobě věty, že zakázku nesmí dostat ruská ani čínská firma.

Kampaně tak budou postavené na jednoduchých sloganech a velkých slibech, například kolik stovek kilometrů silnic a dálnic ten či onen postaví, vše podstatné se odehraje až v zákulisí povolebního vyjednávání. Ostatně, jako vždycky.

Autor je politolog

LN, 4.1.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.