Nekonečná "vyjednávání" konečně za velmi aktivního účelového snažení presidenta V. Klause dospěla nakonec tam, kam dospět musela. Totiž do situace, kdy si konečně J. Paroubek bude klást podmínky a M. Topolánek je bude muset začít polykat a plnit, tedy pokud mu to bude stát za to. Pokud M. Topolánek hodlá být premiérem opravdu za každou cenu, pak mu nic jiného nezbyde. Je to však ona cena, kterou chce zaplatit a je to cena, kterou chceme zaplatit my, voliči a členové ODS? Soudím, že to je cena, kterou chce zaplatit část vedení ODS a část lidí z VV ODS, rozhodně však část menší, leč o to vlivnější. Ostudou a porážkou M. Topolánka nebude skutečnost, že sestaví vládu bez laskavého souhlasu J. Paroubka, ale pak v parlamentu vláda nedostane důvěru, ostudou jeho i celé ODS bude, když přistoupí na Paroubkovu špinavou hru, ze které veškerá špína ovšem ulpí jen na Topolánkovi a na ODS. Smůlu má Topolánek i v tom, že presidentu Klausovi daleko více záleží na tom, aby jím designovaný premiér "prolezl" parlamentem za jakoukoli cenu, než na tom, aby se věci hnuly běžnou ústavní cestou. Nemá Topolánka rád a svým jednáním dává této animozitě bohužel průchod.

Nevěřím tomu, že Topolánek osobně chce vládnout za každou cenu, ale věřím tomu, že část VV a vedení ODS tomuto odpornému řešení fandí. Bez ohledu na skutečnost, že ČSSD již prošla fakticky slučovacím sjezdem s KSČM jak před volbami, tak především po nich, bez ohledu na to, že voliči ODS chtěli a chtějí změnu, a bez ohledu na to, že velká většina členů ODS v místních sdruženích si nic takového nepřeje a nehodlá si to ani nechat líbit. Je věcí J. Paroubka, že se pasoval tak trochu na boha, jak prokázal ve víkendovém rozhovoru na Radiožurnálu. Ale je povinností ODS si nenechat líbit drzost v podobě schvalování členů vládů předsedou strany, která prohrála volby a která každým svým skutkem dala před volbami i po nich najevo, že ODS nikdy tolerovat nebude. Nulová tolerance tváří v tvář drzostem spojených levicových stran obecně i J. Paroubka zvláště byla na místě a ani dnes není důvodu na ni rezignovat. Každý vidí, že ČSSD není SPD v Německu - tu by nenapadlo jet v jednom vagonu s komunisty z Die Linke; to je zásadní rozdíl, bránící jakémukoli pragmatickému řešení. Nemůže přece ODS zklamat voliče, že bude nekonečně dlouho ustupovat nestydatostem, které neustále nanovo přinášejí vyjednavači pana Rozšafného a kterých, jak se zdá, stále ještě není konec. Možná, že bude chtít po členech vlády, aby nosili jako on rudé trenýrky na zasedání vlády.

Má-li většina poslanců vůli udržet Paroubkovu dvoustranu u moci (a je jedno, bude-li to 101 nebo 103), pak nechť se tak stane. My, voliči potažmo členové ODS, sice nebudeme nadšeni, ale budeme se dívat na to, jak si pan Širokorozchodný poradí s problémy ve veřejných financích, které si on sám, jeho předchůdci a jeho ministr financí jeho excelence Vysocerozhazovačný B. Sobotka svou nezodpovědností při rozhazování slibů nadrobili. Bude dobré vidět je, jak si lížou svoji notně zhořklou kaši. To je politika. Ale jestli dopustí M. Topolánek a jeho vyjednávací tým, aby ODS byla doslova potupena J. Paroubkem v partii, kterou on od počátku hraje o tah napřed, tak to nemůže v ODS zůstat bez rázné odezvy. Je tu ještě jedna možnost: neumí-li Topolánek zvládnout "pragmatiky" z vedení ODS, ať nevěší hlavu a odstoupí. Je to pořád lepší, než platit za blbce v zájmu jiných. ODS to neublíží a naopak to umožní vyčistit ovzduší. I to je politika.

A pokud dojde k předčasným volbám? Proč ne, aspoň se ukáže kdo s koho. Bez příkras a vyskakování.