Andrej Babiš v ulicích mezi demonstranty proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti chyběl. Přesto jí však v uplynulých dnech zasadil nejtvrdší rány.
Nenechme se zmást tím, že v neděli v České televizi označil Marii Benešovou za „odbornici“ a „slušnou ženskou“. Tím hájil zejména sám sebe, když ji do ministerského křesla posadil.
Jedním dechem ale zpochybnil její záměry při reformě justice, zejména vůli zrušit vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství. Slova vyřčená Benešovou Babiš bagatelizoval. Doslova řekl: „Paní Benešová se musí zabydlet, přijde s nějakým návrhem, co bude dělat v resortu, projedná to se mnou, s hnutím ANO, potom půjdeme za koaličním partnerem a všechno rozhoduje sněmovna.“
Babiš minulý týden poradil novým ministrům mediální zdrženlivost. Vladimír Kremlík na dopravě se jí od prvních hodin drží i bez premiérova doporučení. Pořádně nehájil ani výměnu šéfa Ředitelství silnic a dálnic.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček je naopak v televizích pečený vařený. Namátkou ve čtvrtek hodinu na ČT, v neděli tři čtvrtě hodiny na Primě. Jemu ale Babiš neřekne ani slovo, Havlíček je jeho oblíbenec.
Rada mediální zdrženlivosti zjevně mířila na Benešovou, u níž je cítit, s jakou vervou se staronové role ujala. V prvních rozhovorech nešetřila velkými plány ani ostrými slovy, což Babišovi není příjemné. Možná už i svého personálního tahu lituje.
Kdyby Benešovou instaloval do funkce kvůli vyšetřování Čapího hnízda, bylo by to příliš prvoplánové. Pravděpodobnější je, že jde o úlitbu Hradu, kde si Benešovou oblíbili. Mimochodem, zatímco Miloš Zeman má spadeno na olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana, proslýchá se, že Benešové leží v žaludku pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Méně sympatií než na Hradě Benešová budí u exministryně spravedlnosti Heleny Válkové, jež je poslankyní za hnutí ANO. Deníku N se svěřila, že s ní Babiš střídání konzultoval, zároveň však uvedla, že ona by resort Benešové nesvěřila. Od ní tedy tento tip nepřišel.
Válková Benešovou pochválila coby obratnou političku. V ministerské funkci by ale spíš preferovala přesně formulujícího právníka, jenž je s to si hlavní dokumenty chystat sám. U Babiše zase připomněla, že nepodpořil už dřívější návrhy na výraznou reformu systému státních zastupitelství, se kterými přišla. Z jejích slov vyplynulo, že se mu nechtělo jít do konfliktu s žalobci.
Babišovy současné reakce na Benešovou naznačují, že je stále opatrný. Možná by rád sprovodil ze světa svoji kauzu, ale ne za cenu zemětřesení. Jenže ministryně se tváří, že už je nablízku. Připouští, že stav soudů ještě přesně nezná, avšak u žalobců se chlubí, že je její představě nakloněna řada poslanců.
Kdybychom se měli držet podstaty věci, mělo by smysl uvažovat buď o jasně časově omezeném mandátu Nejvyššího státního zástupce bez možnosti jej odvolat, nebo o mandátu časově neomezeném, avšak s jasně definovanými důvody pro jeho sesazení vládou.
Každopádně je státní zastupitelství v ústavě vedeno coby součást výkonné moci, takže svazovat je s parlamentem nedává smysl. A kdyby na ně měl mít vliv prezident, rovněž by došlo k nerovnováze – poněvadž hlava státu má v rukou jmenování předsedů soudů.
Akce „kulový blesk“ by justici nepomohla. Ony i dílčí úpravy se prosazují špatně. Ví o tom své nejen Válková či její nástupce Robert Pelikán, ale třeba i dnešní lídr TOP 09 Jiří Pospíšil. Nelze se tudíž divit, že když Marie Benešová vtrhla na ministerstvo jako velká voda, začíná budovat protipovodňové zátarasy i ten, kdo uvolnil stavidla – Andrej Babiš.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus