29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POLITIKA: Bájná pětiprocentní hranice

Stalo se již téměř tradicí, že se před každými volbami začnou objevovat sdružení, o kterých do té doby člověk nikdy neslyšel, která nicméně tvrdí, že právě ona jsou těmi, kdo na nejbližší období dokáže vyvést společnost z bažiny ke světlým zítřkům.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 23.8.2017 0:31

Re: Znám lepší způsob.

A hlavně by poslanci neměli být zároveň ministry.

J. Jurax 23.8.2017 0:27

Re: Uznávám jiný systém

To máte jistě pravdu.

Jenomže teď čtyři roky jak nic neumí předvádí nestabilní koaliční slepenec, v němž si všichni především navzájem mydlí schody, aby při příští hře měli lepší karty.

J. Kanioková 22.8.2017 21:11

Já moc a moc souhlasím,

a nikdy neodpustím Havlovi, že se tehdy proti většinovému volebnímu systému tak angažoval.

Tehdy jeho názor lidi velmi ovlivňoval, a přijali ho za svůj. Dnes by už víc lidí o větš. systému uvažovalo, ale není šance na jejich velký počet a prosazení..

A. Nový 22.8.2017 19:57

Re: Proč by Babiš bral komanče do vlády?

Tomu co jste předvedl se říká vymytý mozek dočista dočista. :-)

V. Čermák 22.8.2017 17:30

Re: Proč by Babiš bral komanče do vlády?

Zrovna tím Lhářem se neohánějte. Znáte někoho, včetně sebe samého, kdo by nebyl lhář? Řekněte prostě, že ho nemáte rád a nebudete ho volit. A s kým sestaví koalici nechte na něm samém....

V. Kain 22.8.2017 16:58

Re: Proč by Babiš bral komanče do vlády?

A s kým ten lhář pokud bude premiérem sestaví koalici? Ještě tak lidovci,ale to je málo.S nimi mít 51% nebude.S těmi komunisty bych si tak jist nebyl.

P. Bělohlav 22.8.2017 16:52

Re: Uznávám jiný systém

Nemyslím, že by pro stát bylo přínosné, aby jedna strana ( s jednostranným programem a svou partičkou známých potřebných ) čtyři roky předváděla, jak nic neumí.

V. Kotas 22.8.2017 14:38

Re: Uznávám jiný systém

Třeba se to do dalších voleb dočkáme.

F. Navrátil 22.8.2017 13:04

Re: Znám lepší způsob.

Většinový jednokolový systém voleb do poslanecké sněmovny by byl zcela jistě nejlepším řešením. Poslanci by se po svém volení ale měli věnovat zákonodárné činnosti a ne zasahovat do kompetence moci výkonné, ke které by měli mít jen kontrolní vztah. Současně by neměli být poslanci členy dozorčích a správních rad státních podniků, kde se nechávají korumpovat lobisty a managementem.

L. Písařík 22.8.2017 9:29

Re: Místo hledání bájné hranice volitelnosti,

To je jednoduché: Guláš pod stovku je dobrá cena, ale co obsahuje?

Rohlík v Albertu, tři dni uzrálý, koupíš i za korunu a ještě z něj za ty tři dny vyprchá pach po myších.

J. Novotny 22.8.2017 9:06

Proč by Babiš bral komanče do vlády?

To by musel být sebevrah bez mozku.

Jinak cílovou hranicí je pro pidistrany nižší, tak, aby dostaly prachy od státu.

J. Machotka 22.8.2017 8:36

Re: Znám lepší způsob.

Chtěl bych však zareagovat ještě na jeden podnět, a to ve vlastním diskuzním vlákně: smyslem voleb je sestavit vládu. A co je pak smyslem té vlády?

Většinu výdajů v rozpočtu představují mandatorní výdaje - uvádí se, že to je až 85%; např. https://vskp.vse.cz/eid/44066 tvrdí, že výdaje oscilují na hranici 75%. Skoro by se tedy dalo prohlásit, že nevládne vláda, ale byrokracie, bez ohledu na výsledek voleb.

Vlády se pak soustředí buď jen na údržbu, nebo na ještě větší posílení byrokracie, skutečné mocenské základny. A pak samozřejmě, ten poslední rok, na své další zvolení.

Hlavním zdrojem problémů je 4-leté volební období, které v kombinaci s úrovní politické kultury do jisté míry determinuje to, co se u nás děje.

J. Machotka 22.8.2017 8:23

Re: Znám lepší způsob.

Děkuji za inspirativní reakci.

Možná se k "vládě jedné strany" na podzim dobereme i v poměrném systému a uvidíme, zda to bude posun k lepšímu (a zda to bude na jedno období). Obdobná zkušenost zde již existuje - období vlády Jiřího Paroubka a jeho slavná hlasovací mašina.

Souhlasím s tím, že tato vláda bude patrně trávit méně úsilí na řešení vnitřních konfliktů, avšak období nevládnutí před volbami se stejně nevyhne (vzhledem k délce paměti voličů se poslední rok či tak nějak místo vládnutí budou "uplácet voliči"). A stejně jako koaliční vláda nebude mít chuť řešit problémy, délka jejichž řešení přesahuje volební období; vlastně ještě méně - problémy nesmí sahat do onoho období, které v paměti voličů ovlivňuje další volby.

Rizikem "vlády jedné strany" je pak to, že bude-li k tomu mít možnost, bude pracovat na změnách posilující její pozici (viz zmiňované přerozdělení volebních obvodů v Praze).

Z. Švrček 22.8.2017 8:04

Uznávám jiný systém

kdo by byl první na pásce (jedno zda s 50, nebo 15%) sestaví vládu - tedy bere vše. Pak ukáže bez trapných koalic, zda umí, nebo neumí a po 4 letech si vezme od voličů účtenku v podobě dalšího výsledku hlasování ve volbách.

J. Heincl 22.8.2017 8:01

Pětiprocentní hranice je nedemokratická

Nechápu, proč by v parlamentu neměli mít svého zástupce i občané, kteří ve volbách odevzdají počet pohlasů odpovídajících alespoň jednomu poslanci. V tak demokratických zemích, jako jsou např. Švýcarsko nebo Izrael, to dlouhodobě bez problémů funguje a ještě se politicky nezhroutily. Proti argumentu o obtížném sestavování koalice se dají úspěšně postavit protiargumenty. Jednak, že víc očí víc vidí (např. lumpárny typu řepky a fotovoltaiky) jednak, že když se poslanci nedohodnou na zákonech, tak je to pro občany většinou prospěšné. Zákonů máme tolik, že se v nich nevyznají ani profesionálové, natož řadoví občané a již uvedené zločinné řepkové či fotovoltaické a mnoho dalších zákonů nebude chybět nikomu kromě lumpů v poslaneckých lavicích a jejich kámošů. Závěrem bych uvedl, že ve Švýcarsku nemají profesionální parlament a poslanci se scházejí, jen když je potřeba něco konkrétního projednat. V tom případě dostanou cestovní náhrady. Zákony navíc začnou platit až 100 dnů po přijetí parlamentem, pokud proti nim jakýkoli plnoletý občan během stodenní lhůty neshromáždí minimálně 50 000 podpisů. V takovém případě se o zákonech hlasuje v referendu (Volksabstimmung).

P. Dvořák 22.8.2017 4:23

Místo hledání bájné hranice volitelnosti,

by možná stačilo uzákonit, že poslanci (senátoři) budou ve funkci maximálně dvě volební období.

A pak HURÁ! do života zjistit, kolik v Albertu stojí rohlík nebo v hospodě guláš.

J. Pospíšil 22.8.2017 3:25

Znám lepší způsob.

A to jednokolový většinový volební systém do sněmovny a hromadný většinový systém do zastupitelstev.

Je pravda, že nejsou tak reprezentativní k rozložení politických postojů ve společnosti, ale každý poslanec je zvolen osobně, je vybrán voliči a sekretariáty stran si nemohou dovolit postavit neosobnosti do voleb, protože by takoví propadli.

V obcích by se seřadili kandidáti do pořadí podle toho, kolik hlasů oni osobně v obci dostali a podle počtu míst v zastupitelstvu by v pořadí vpředu stali zastupiteli.

Smyslem voleb je sestavit funkční vládu. Většinový způsob vlády vytváří většinou vládu jedné strany, ale jen na dobu do příštích voleb. Nelze svádět špatné vládnutí na koaliční partnery a tak se vláda snaží vládnout tak, aby byla zvolena i příště. Vláda se nemá na koho vymluvit. Nevzniká také dlouhé nevládnutí před volbami, kdy v systému proporcionálním přestává fungovat koalice a každá strana se vymezí proti partnerům a svádí na ně vše, co se nepovedlo a přivlastňuje si vše, co přináší hlasy. V systému většinovém ani nepolitický volič nemá problém s ideologií. Vyhovovala mu vláda strany A? Jestliže ano, tak ji volí, jestliže ne, dá to straně B. Hlasoval poslanec mého obvodu v důležitých věcech v souhlasu s mým postojem? Jesliže ano, volím ho, jestliže ne, volím jiného. Ale poslanec, který už byl zvolen je v době mandátu pod větší kontrolou voličů a je si toho vědom. Proto má mínění jeho voličů větší váhu na jeho konání a zejména hlasování, než sekretariát strany, kde se v proporcionálním systému rozhoduje o jeho místě na kandidátce.

V jednokolovém většinovém volebním systému zná volič svého poslance, zatímco v poměrném systému svého poslance vlastně většinou vůbec nemá. Jednokolový systém má proti dvoukolovému systému tu výhodu, že nemohou vznikat hnutí na vyřazení někoho, každý bojuje ve volbách za sebe a nevznikají situace, že volič v druhém kole volí ze dvou, ze kterých vlastně nechtěl žádného. Volí menší zlo. Ale volit zlo je špatné, i když je to zlo menší.