19.10.2021 | Svátek má Michaela


POLITIKA: Babišova éra skončila

11.10.2021

Volby v Česku vyhrála koalice Spolu těsně před hnutím ANO, nicméně ANO šanci na sestavení většinové vlády nemá a Andrej Babiš už musí přemýšlet o konci v politice, jak naznačil pro případ volební porážky.

Volby do Poslanecké sněmovny PČR vyhrála o několik desetin procenta koalice Spolu. Koalice Pirstan pak získala mnohem méně, než očekávala, nicméně se Spolu má v poslanecké sněmovně výraznou většinu. Piráti v koalici se STAN nakonec získali jen čtyři mandáty, většinu získali zástupci STAN. Předseda pirátů Ivan Bartoš to svedl na agresivní kampaň hnutí ANO, nicméně spíše bych v tom viděl obavy voličů této koalice z praktické politiky pirátů. Nakonec tak do sněmovny prošli převážně zástupci STAN, tj. většinou starostové měst a obcí. Tím se dále prohloubilo propojení politiky STAN z obcí a regionů do celostátní politiky. V zásadě v tom nevidím nic dobrého, protože tak vznikne poměrně silná lobby představitelů obcí a měst s cílem posunout daňovou politiku více ve prospěch měst a obcí na úkor státu.

Andrej Babiš se dle mého soudu dopustil taktické chyby, když podmínil své setrvání v politice vítězstvím ve volbách a naznačil, že v případě neúspěchu by v opozičních lavicích neseděl. To se už promítlo na jeho tiskové konferenci po volbách, když čelil otázkám novinářů, zda v souladu se svým předvolebním prohlášením rezignuje na svůj mandát, pokud by hnutí ANO skončilo v opozici. Karty jsou totiž skutečně voliči jasně rozdány a vítězná koalice Spolu má čas. Klidně totiž přečká období, kdy může prezident Miloš Zeman pověřit jednáním o sestavení nové vlády nejsilnější stranu a jejího představitele. Babiš však nemá šanci v těchto jednáních uspět a nikdo z představitelů trojkoalice Spolu se nyní neodváží porušit slib o tom, že s Babišem se o vládě nejedná. Pokud je navíc Miloš Zeman zdravotně indisponován a není schopen příliš velké fyzické námahy, je to další důvod k tomu, aby koalice Spolu příliš politiku prezidenta republiky neřešila. Čas je totiž na její straně.

Jiná věc je ovšem, zda nová vláda Spolu a Pirstan má naději na prosazení alespoň něčeho z programu, který voličům slíbila. Inflace, tj. zdražování, totiž vůbec není produktem vlády, impulsy pro růst cen způsobila celosvětová hospodářská situace, problémy v logistice dopravy zboží z Číny a obecně napětí mezi Západem a Čínou. Může za tím být i politika čínských komunistů. Čína jako největší světový exportér spotřebního zboží totiž sice drží svou ekonomiku na v zásadě tržních principech, nicméně vůbec se nevyhýbá vládním zásahům. V době, kdy ji Západ obviňuje z nerespektování lidských práv menšin a kritizuje ji za nerespektování samostatnosti Tchaj-wanu, pak může pokyn komunistického vedení o omezení dodávek nějakého zboží být účinnou zbraní proti Západu. Ostatně, pokud Západ a konkrétně EU, tvrdě kritizuje Bělorusko kvůli politice Lukašenkova režimu, ten na oplátku zařídil problém migrace do EU přes Pobaltí a Polsko. Západ prostě nemá v rukách takové karty, které by mu umožnily takovou dominanci jako v minulosti. Navíc se na současném postavení Číny podílel desetiletí svou chybnou politikou přemístění řady tak zvaných „špinavých“ technologií na čínské území a nemá dnes dostatek svých vlastních výrobních kapacit.

Ekonomická situace ve světě se tak může dále zhoršovat a česká ekonomika, závislá právě na exportu automobilů, může na tuto situaci velmi doplatit. Kromě toho si EU svou vlastní politikou záchrany klimatu projektem Green Dealu sama komplikuje ekonomickou situaci. Viní Rusko z nedostatečných dodávek plynu na trh, což vedlo k dramatickému růstu cen plynu na burze o desítky procent. Rusko se brání tím, že si za to Západ a EU může sama, protože neuzavřela smlouvy o dlouhodobých dodávkách. Tyto smlouvy má snad jen Německo a Maďarsko. Německo právě svůj plynovod z Ruska Nord Stream 2 dokončilo a je na jeho fungování životně závislé. Po odstavení jaderných elektráren totiž chce svou výrobu elektřiny postavit právě na ruském plynu a na obnovitelných zdrojích, fotovoltaice a větrných elektrárnách. Nedostatek kapacit v Německu by dále zvedl cenu silové elektřiny, která je už dnes na trojnásobku oproti stavu před covidovou pandemií. Proto se domnívám, že ani nová vláda vzešlá z voleb nebude schopna nic proti vysoké inflaci podniknout a zdražování bude pokračovat.

Hnutí ANO doplatilo na to, že bylo příliš úspěšné a strany, které se podílely na vládě s ním, se kvůli tomu dostaly do voličské krize. Navíc se ČSSD začala příliš vymezovat vůči vládní politice a její nápady na vyvlastňování bytů mohly řadu jejich voličů pořádně vylekat. Domnívám se, že hlavní přítěží ČSSD se stala ministryně Jana Maláčová, jejíž návrhy na řešení bytové krize nedokázal odmítnout ani předseda ČSSD Jan Hamáček. Proto musel Hamáček rezignovat a je velmi nejisté, zda má ČSSD ještě sílu vrátit se v budoucnosti do poslanecké sněmovny. U komunistů proběhlo vlastně to samé, distancovali se sice od vládní politiky dříve než ČSSD, ale ponechali ve vedení staré okoukané tváře, a i proto jsou mimo sněmovnu. Na komunisty již plně dolehla generační krize – bývalým straníkům je již hodně let a mládež není. Ani s návratem do sněmovny to nevypadá příliš dobře. Jakmile se tedy preference ČSSD a KSČM dostaly na hranu pěti procent, mohli někteří voliči raději volit ANO, pokud se obávali propadnutí svého hlasu. Právě hlasy pro komunisty a sociální demokracii, které propadly, chybí hnutí ANO k tomu, aby mohlo být dále ve vládě.

Je navíc velkou otázkou, co změna vlády v Česku udělá s politikou Visegrádské čtyřky. Maďarsko ani Polsko nejsou státy, které by koalice Spolu a Pirstan obdivovaly, spíše naopak. Může se proto stát, že vláda Spolu a Pirstan odmítne s Budapeští a Varšavou spolupracovat, což opět poškodí naše možnosti vzdorovat plánům bruselských úředníků a Evropské komise obzvlášť. Pokud se Petr Fiala stane předsedou vlády, obávám se, že nedokáže vůči Bruselu nic prosadit – projekt Green Deal je už schválen a budeme se mu muset podrobit.

Pokud bude Babiš mimo vládní angažmá, bude mnohem jednodušší řešit i jeho stíhání ve věci Čapí hnízdo. Domnívám se, že už si státní zástupce „dá pozor“ a tentokrát jeho trestní stíhání neukončí a pošle případ k soudu. Vláda Spolu a Pirstan se naopak zasadí o to, aby byl tento případ „vzorovým příkladem potírání korupce a zneužívání evropských dotací“.

Končí tak éra, na jejímž začátku stál Robert Šlachta a zásah na Úřadu vlády proti premiérovi Petru Nečasovi. ODS pak šla od porážky k porážce, a tak vsadila na politiku Antibabiš. Vytvořením koalice Spolu se jí podařilo zlepšit svůj volební výsledek na 15 % podle počtu mandátů, ale pravicová politika byla odložena ad acta. Tradiční levicové strany ostrouhaly a pohltilo je hnutí ANO, posílily zejména STAN, což jsou lobbisté za větší podíl výdajů státního rozpočtu pro obce a kraje. Výsledná vláda se nemusí ohlížet na program pirátů, nicméně žádný návrat k pravicové politice nelze očekávat. Bude to takové lavírování kolem politického středu. Volební výsledek Šlachty samotného v těchto volbách sice nestačil na překonání pětiprocentní hranice, částečně se ale podílel na úpadku tradiční levice absorpcí části levicových voličů. Babiše nečeká nic dobrého – bude zřejmě čelit soudu za zneužití dotací. A politická reprezentace státu si pohlídá, aby to neskončilo do ztracena.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.