Páteř chystané vlády Andreje Babiše bude vychýlená doleva. Postarají se o to jak sociální demokraté, tak komunisté.

Oranžové referendum odšpuntovalo vznik druhé vlády Andreje Babiše se sociálními demokraty v koalici a komunisty na zadním sedadle. Přes spor o nominaci Miroslava Pocheho na šéfa diplomacie a další třenice můžeme předpokládat, že Česko bude mít za pár týdnů vládu s důvěrou.

Její příští kroky se dají odhadnout z programového prohlášení, z politiky stran, které se na ní podílejí, i politiků nominovaných do vlády. Je přitom patrné, že vláda bude nereformní a vychýlená doleva.

Schodek normou

Rozpočet nové vládě Andrej Babiš předem nalinkoval. Schodky, kam se podíváš – padesátimiliardový deficit je naplánovaný na příští rok i na roky další, až do léta Páně 2021.

Šéfka financí Alena Schillerová říká, že schodek je ospravedlnitelný, pokud jsou peníze investovány. Jenže z programového prohlášení chystané vlády vyplývá, že prioritou budou sociální výdaje – vyšší platy, vyšší důchody, dotované jízdné pro studenty a důchodce, placená nemocenská od prvního dne, vyšší rodičovská… Deficity padnou především na jejich oltář.

Ještě před vstupem do politiky přitom Babiš své předchůdce za deficity kritizoval. „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ prohlásil v listopadu 2011 v debatě na Vysoké škole ekonomické v Praze. Potom ale jako ministr financí ztrátové „byznysplány“ sám sestavoval – a padáka si nedal.

Pravda, předloni se z toho vyloupl přebytek. Spíš než Babišova zásluha to ale byl důsledek toho, že vláda neinvestovala a že z Bruselu přiteklo do rozpočtu mimořádné množství peněz – 158 miliard korun. Pokud by Česko hospodařilo za své, bylo by ten rok výsledné skóre minus 96 miliard.

Babiš, který podstatnou část svého byznysu krmí z dotací, bude na dotace dál spoléhat. Až jednou začneme Bruselu víc odvádět než z něj dostávat, může z toho mít některá z příštích vlád pořádný absťák.

Údržba, nic víc

Je patrné, že vládu ANO a sociálních demokratů nebude možné označovat přívlastkem reformní. Bude to kabinet údržbářů.

Reformu zdravotnictví zarazili sociální demokraté už v programovém prohlášení koalice, do kterého prosadili tezi „nezvýšíme spoluúčast pacientů“. Důchodová reforma sice v programu zůstala, ale je jasné, že žádná nebude.

Leccos naznačuje už vyhýbavé a k ničemu nezavazující slovo „chceme“, které je s reformou v programovém prohlášení spojováno. „Chceme důchodovou reformu… Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí,“ píše se v něm.

Petr Krčál, někdejší radní z Vysočiny, kterého sociální demokraté nominovali na ministra práce a sociálních věcí, to vidí jinak: „Nepřicházím s vizí systém reformovat, protože odboráři jsou zásadně proti, neboť v současné době funguje velice dobře. Je to v poloze diskuse,“ říká v rozhovoru pro MF Dnes.

Takže hot a čehý. Přesto nominaci politika, který popírá programový cíl spadající do jeho kompetencí, premiér nezpochybňuje – na rozdíl od nominace Miroslava Pocheho na šéfa zahraničí. Z toho se dá posoudit, jak vážně to Babiš s důchodovou reformou myslí.

Zlatá rybka tuplovaná

Babiš se snaží rozptýlit obavy ze zapojení komunistů do vládních rozhodnutí tím, že líčí jejich podporu jako jednorázovou záležitost – pro hlasování o důvěře. „Je volná a nezavazuje nás v celém volebním období,“ ujišťuje.

Jenže tenhle svazek tak volný nebude. Babiš se komunistům musí upsat a slíbit, že jim splní sedm přání. To je 2,3násobek toho, co obyčejně plní zlatá rybka.

Vládě bude k většině ve Sněmovně scházet osm hlasů. Při snaze sehnat podporu pro své návrhy se může obracet na všechny strany. Jenže koalice ANO se sociálními demokraty sotva bude posílat parlamentu pravicové návrhy zákonů. Takže podporu napravo od středu těžko najde.

Ve většině případů nezbude než vyjednávat s komunisty. A pokud třešničkáři vyjdou vládě vstříc, nebude to nezištný počin. Babišovi nepochybně připomenou, jak jsou pro něj důležití. Jejich vzkaz se dá formulovat takto: „Ty máš vládu, my máme hlasy, které ti chybí a nikdo ti je nechce dát.“

Představu o postavení, které vůči vládě budou mít komunisté, vyjádřila jejich europoslankyně Kateřina Konečná. „Budou to komunisté, kteří narovnají páteř hnutí ANO doleva,“ řekla v půli května v Interview ČT24.

Stejným směrem jako komunisté budou tlačit sociální demokraté za vydatné podpory Josefa Středuly a jeho odborářského holdingu. Takže nakonec z toho může být pořádná skolióza, tedy vybočení páteře.