29.3.2024 | Svátek má Taťána


POLITIKA: Babiš v pohodě

3.11.2017

Pro všechny politiky, kteří nyní zásadově nechtějí mít nic s ANO, nyní začínají lekce z tvrdé pragmatické politiky. Andrej Babiš sestavuje jednobarevnou vládu, kterou případně namíchá odborníky stojící mimo ANO (zas tolik jich určitě nemá) anebo se pokouší přetáhnout jednotlivce z jiných stran (to by byl tedy gól). Zároveň už nyní víme, že šéfem Sněmovny bude Radek Vondráček, anžto už svoji podporu přislíbila pirátská strana, ČSSD a není pochyb, že ani SPD nebude v tomto punktu klást žádné překážky. Snaha ODS o zasunutí svého šéfa do této funkce je naprosto legitimní, ale marná. Bůh suď, kde Petr Fiala vzal, že je správné, aby šéf druhé „nejsilnější“ strany byl zrcadlově předsedou Sněmovny. Asi zapomněl, jak to bylo za Mirka Topolánka anebo Bohumila Sobotky. Je chvályhodné, že ani ČSSD, KDU-ČSL ani KSČM se výslovně nehodlají podílet na hrátkách s obsazením funkcí ve Sněmovně, jak by se líbilo tak slabému kusu, jakým je TOP 09. Byla by to šaškárna. Tak to chodí.

Ale zpátky ke jménům osob, které mají obsadit některé rezorty a Andrej Babiš je již vyslovil. A tak se můžeme radovat, že budeme mít ministrem spravedlnosti opět Roberta Pelikána, člověka bez názoru, který není vůbec znepokojen nárůstem a zaplevelením právního řádu dalšími a dalšími správními sankcemi. Od něj to, co je nejdůležitější, tj. práce na redukci často redundantních a především mizerně napsaných zákonů, čekat nemůžeme. Tak to bychom měli.

Karla Šlechtová, divožena, jejíž každá věta obsahuje přinejmenším alespoň 1x slovo „čerpáme“ nebo „musíme čerpat“, se může přesunout na ministerstvo sebeobrany, což je zvláště úsměvné. Tam svoje čerpací zkušenosti může nadále rozvíjet. To je smutné. Ale když se tam mohl vyskytovat lidovecký ministr Antonín Baudyš, provozující rychlopalbu od boku i v letadle, anebo intendant Vinohradského, tak už je to nejspíš jedno. Už se těším, jak si slečna Karla Šlechtová jako ministryně tentokrát vynutí pozornost Valentina Rossiho a selfíčko s ním nasazením paradesantní jednotky.

Dan Ťok bude ministrem dopravy. Člověk si říká, podle jakých kritérií se kdysi stal šéfem SKANSKA v ČR, když vidíme, jak skvěle si poradil s výběrovým řízením na mýtné anebo jak výborně si vede ŘSD, které řídí jeho barák, při výstavbě dálnic. Ale pozor, on vlastně rozšířil dálniční síť o téměř tisícovku kilometrů dálnic, když přehodil cedule na rychlostních komunikacích v historicky krátkém okamžiku. Když to tak půjde dál, tak z Turnova do Jičína a odtud do Nového Bydžova pojedeme za rok také po dálnici. Jinak výstavba nových úseků probíhá úžasnou rychlostí cca 30-40 km ročně. Kdyby takto stavěli dálnice v Číně, tak jsou po 20 letech zhruba 800 km od Pekingu s prstem v zadnici.

Martin Stropnický je pretendentem na ministerstvo zahraničního nevměšování a může své komediální vzdělání a ustarané čílko prezentovat v zahraniční blízkém i dalekém. Protože vlastně známe, resp. vlastně neznáme, jak se staví k tragickému vývoji v EU on sám, a vlastně nevíme, jak celé ANO vůbec, budeme se nejspíš divit. Voliči ANO budou myslím zklamaní.

To zatím stačí, ostatní je jen v luftě. Ale je to dost na to, abych konstatoval, že je velká škoda, že nikdo relevantní neusiluje s ANO jít do koalice. Andreji Babišovi nic jiného vlastně nezbývá a koneckonců je v pohodě, zvláště poté, co si o tom popovídal s prezidentem Milošem Zemanem a má jeho jasnou podporu. Tím pádem ale takových figur hrozí být ve vládě více a byla a už nejspíš není šance do vlády a do programu dostat lepší kusy. Ale to ne, zásadovost je holt zásadovost a podílet se na moci s někým, koho nemáme rádi, no fuj! Jenže moc je to, co je vehiklem v demokratickém systému, kterým je možné naplňovat v jejím rámci to, co kdo voličům slíbili. Přinejmenším v důležitých otázkách. Furore nenávisti vůči Andreji Babišovi, ať už si o něm myslíme, co chceme, zahalená do vznešeného oblaku obrany demokracie proti autokratovi, kterému nakonec nepřímo umožní vládnout i s menšinovou vládou, je cestou do pekel zapomnění. Voliči si to vysvětlí jediným: oni nechtějí vládnout, ani když sami na to nemají, ale nechtějí, ani aby vládl vítěz. Zabili jste mi strejčka, tak tady máte přes držku. Zkuste hádat, jak to dopadne.

Je radost se dívat, jak ani 27 let demokracie nenaučilo politiky tu reálnou politiku vlastně dělat. Koukněte se do Německa, s kým ta Anděla Merkelová musí vyjednávat. Se Zelenými, což jsou levicoví extrémisté jako hrom. A nejen to, oni ji a celou Unii nenávidí, protože jim sebrala v pikosekundě Atomausstieg a tím z vany gumovou kačenku, ale ani je nenapadne se spojit s Linke anebo s AfD a tvořit směšnou opozici. A tak vyjednávají o posty ve vládě. Že, dámy a pánové z ODS? To je tzv. Realpolitik pur.

A takhle my tady žijeme.