Jiří Zimola si delegátům etapového sjezdu ČSSD postěžoval, že je Andrej Babiš při jednáních o vládě zesměšňoval a dělal z nich malé děti. Když vezmu do úvahy volební výsledek ČSSD, je možné lídry ČSSD ještě více zesměšnit?

Jiří Zimola po prvním jednání s Andrejem Babišem hýřil optimismem a nadšením, že s nimi ANO jednalo jako rovný s rovným. Bylo to první setkání, kdy ANO zastupoval pouze Babiš a bylo kouzelné a úsměvné, jak se Zimola i Jan Hamáček snažili tomuto faktu vyhnout a neustále zmiňovali, že s nimi chce „ANO“ jednat. Nyní, když jednání krachla, se Zimola snaží obhájit svůj postup a hovoří o „zesměšňování“ a „malých dětech“.

Položme si proto jednoduchou otázku: Co od jednání s Babišem Zimola a Hamáček vlastně čekali? Osobně mi totiž vůbec není jasné, proč Babiš tak moc toužil po sestavení koalice s ČSSD. Se stranou, která ho podrazila, vykopla z vlády a udělala z něho „kriminálníka“ - jak o tom hezky mluví Miroslav Kalousek. Jestliže jim při jednáních o ministerských křeslech vysvětloval, že ČSSD má 4 krát horší volební výsledek a nemůže chtít 33% křesel ve vládě, možná to Zimolovi mohlo připadat jako zesměšňování, ale ona je to ve skutečnosti malá násobilka.

Místo toho, aby Zimola děkoval Babišovi, že s nimi chce vůbec jednat po zkušenostech s koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL, Zimola s Hamáčkem „přitvrdili“ svou vyděračskou politiku a postavili jednání jednoznačně na tom, že s Babišem do koalice nepůjdou. V druhé části sjezdu ČSSD mezi delegáty údajně zaznívalo, že pokud se má ČSSD vrátit k jednáním o vládě, pak jedině bez Babiše. A co kdyby ANO zase chtělo, aby se jednání za ČSSD neúčastnil Hamáček a Zimola? Takovéto požadavky, které zaznívají z ČSSD, už vůbec nesvědčí o tom, že si jsou straníci vědomi volebního výprasku a domnívají se, že právě ta politika, která jim prohrála podzimní volby, je vrátí na politické výsluní.

Co se Jiřího Zimoly týče, zřejmě po několika týdnech ve funkci „zesobotkovatěl“. Žádný čerstvý vítr do ČSSD nepřinesl a zřejmě zjistil, že ČSSD je plná „sobotkovců“ a je nutné se jim přizpůsobit. Jan Hamáček, který podle Babiše chtěl jenom ministerstvo vnitra, je zdá se všechno jiné než obratný vyjednávač. Jak běžely týdny jednání, bylo mu stále jasnější, že před druhou etapou sjezdu ČSSD neobhájí případnou koalici s ANO, a tak se ji rozhodl potopit. I když „demokratická opozice“ tvrdí, že vinen je Babiš a že nabídl „málo“, z toho, co o jednání víme z médií, je zřejmé, že nakonec vše skončilo na požadavku ČSSD, aby Babiš nebyl ve vládě, a tento požadavek byl „maskován“ požadavkem na ministerstvo vnitra.

Babiš by si měl konečně uvědomit, že ČSSD je mezi stávajícími stranami v poslanecké sněmovně ten nejméně vhodný subjekt pro jednání o koalici. Jeho „velkorysost“, s níž byl ochoten vzít ČSSD do vlády, se ukázala jako chyba. Pokud bude trvat na tom, že nechce podporu od „fašistické“ SPD, je možné, že žádnou podporu pro svou vládu nezíská ani napodruhé.