1.11.2020 | Svátek má Felix


POLITIKA: Babiš má také svá práva

24.6.2020

V Otázkách VM se široce rozebíral výsledek hlasování Evropského parlamentu o střetu zájmů Andreje Babiše. Václav Moravec označil Babiše za oligarchu.

Volební právo v článku 21 Listiny garantuje jednotlivci účast na politickém a veřejném životě. Předpokladem výkonu takového práva je samotná existence veřejné moci a její organizace, v níž je jednotlivci zajištěna participace. Právo je institucionalizováno v podobě voleb, volebních a hlasovacích procedur, v jejichž rámci je dán jednotlivci prostor, aby toto základní právo realizoval. Ve třetím odstavci čl. 21 je upraveno právo volit a být volen. Podle odstavce 4 mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Článek 21 Listiny základních práv a svobod zní takto:

(1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
(2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
(3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

V Listině základních práv a svobod se nehovoří o tom, že majetnější má větší práva než nemajetný, hovoří se o rovném právu. Volební právo může být omezeno například lidem, kteří jsou zbaveni svéprávnosti v důsledku nemoci.

Politická rezoluce Evropského parlamentu navrhuje tři způsoby řešení střetu zájmu Andreje Babiše:

- prodej Agrofertu
- vzdát se dotací pro Agrofert
- odejít z politiky

Nehledě nato, že Babiš splnil zákonnou podmínku v českém právním řádu o střetu zájmů a vložil Agrofert do svěřenského fondu, budeme dále předpokládat, že platí rovnice Babiš = premiér = Agrofert. Nastíníme dále možnosti, které Babišovi ukládá rezoluce Evropského parlamentu.

Prodej Agrofertu

Předpokládejme, že by se Babiš rozhodl prodat Agrofert. Pokud by ho chtěl prodat rodinným příslušníkům (manželce, dětem, jiným příbuzným), musel by čelit námitce, že se Agrofertu zbavuje jen naoko. Kritici ostatně Babišovi vyčítají, že do svěřenského fondu jmenoval rodinné příslušníky. Inu dobře, Babiš by prodal Agrofert někomu mimo okruh rodiny. Čelil by pak námitkám, že neexistuje záruka, že po svém konci v politice si koupí „svůj“ Agrofert výhodně zpátky. Stále by proto političtí odpůrci Babiše tvrdili, že je to špatně. Prodej Agrofertu proto není řešením, jen se jako řešení tváří.

Vzdát se dotací pro Agrofert

Tento požadavek je zdánlivě nejrozumnější. Nicméně podrobnější rozbor ukáže, že se podobně jako prodej Agrofertu jako rozumný jen tváří. Kritici tvrdí, že Babiš přijímá dotace (řádově miliardu korun ročně z EU), a je tak ve střetu zájmů, protože současně jako premiér výši dotací ovlivňuje. Lze však pouze konstatovat, že neexistují žádné „speciální“ dotace pro Agrofert v rámci takzvaných nárokových dotací pro firmu, která pracuje v zemědělském odvětví a v potravinářství. Všichni čeští pěstitelé a chovatelé mají stejnou výši dotace podle pravidel EU. Pokud by Babiš lobboval za vyšší nárokové dotace a náhodou by mu to prošlo, pomohl by sobě - ale zároveň všem ostatním českým zemědělcům.

Argumentace, že EU posílá „evropské“ peníze, a tudíž musí dbát na to, kdo je získává, je v případě nárokových dotací ne zcela pravdivý. Babiš, tj. Agrofert, je velkou firmou řádově s třiceti tisíci zaměstnanci. V pořadí obratu figuruje mezi největšími českými firmami, v platbě daní a odvodů za své zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění odvádí několik miliard korun ročně. Daň z příjmu se pohybuje ročně kolem jedné miliardy korun. Přímo na svých stránkách Agrofert uvádí, že koncern odvedl na daních, sociálním a zdravotním pojištění v letech 2006 až 2018 do rozpočtu ČR téměř 33,5 miliard Kč.

Koncern Agrofert odvedl v letech 2006 až 2018 do státního rozpočtu ČR osmkrát více, než kolik ve stejném období obdržel z českého rozpočtu na dotacích.

Koncern Agrofert čerpá stejné zemědělské dotace jako ostatní čeští zemědělci. Dotace jsou pro všechny stejné a všechny subjekty je získávají v poměru 1:1. Ani víc, ani míň. Rozdíl je pouze ve výměře obdělávané plochy a v počtu hospodářských zvířat.

V zásadě se v případě nárokových dotací na půdu a stavy hospodářských zvířat jedná o kontrolu faktické výměry polí obhospodařovaných Agrofertem a počtu kusů hospodářských zvířat. Obě položky jsou snadno kontrolovatelné a nesouvisí s údajným střetem zájmů Babiše.

Teoreticky by bylo možné zbavit speciálním rozhodnutím Evropské komise, potažmo Evropské rady Agrofert nároku na dotace nenárokové (investice apod.). Nicméně takové rozhodnutí by Agrofert diskriminovalo vůči obdobným podnikům v EU. Navíc Babiš (Agrofert) přispívá do státního rozpočtu částkou asi 2-3 miliardy korun ročně, zatímco zaměstnanec s průměrným platem řádově 200 000 Kč ročně. Nevidím proto jediný důvod, aby se Babiš dobrovolně vzdal nároku na dotace.

Odejít z politiky

Tento požadavek rezoluce je naprosto klíčový. Je jediným cílem, kterého by iniciátoři rezoluce rádi dosáhli. Existuje poměrně rozšířená idea, že pokud by Babiš odešel z politiky, hnutí ANO by už nedosáhlo na 30 % volebního výsledku. Je to úvaha veskrze racionální, protože Babiš podle mnohých analýz zatím nemá rovnocenného nástupce. Má kolem sebe spoustu „ochránců“, kteří mu kryjí záda, ale žádného výrazného politika. Jeden z mála výraznějších politiků, které hnutí ANO vygenerovalo, byl Petr Vokřál. Toho ale ze hry vyšachovali poražení z komunálních voleb, Vokřál rezignoval i na lídra kandidátky ANO pro letošní krajské volby a odešel z hnutí ve zlém.

Diskutuje se často i varianta, zda by hnutí ANO přežilo, pokud by se Babiš stal jenom význačnou figurou v pozadí a sám nekandidoval. Na to by odpověděly pouze volby. Zdá se mi, že se Babišovi ve vrcholné politice líbí a žádný plán na stažení ho zatím nezajímá.

Závěr

Andrej Babiš je zřejmě na vrcholu své politické kariéry. Do vrcholné politiky vlétl jako meteor po rezignaci Petra Nečase a v současné chvíli nemá silného protivníka. Má své voliče, přestože byl členem KSČ, nemá čisté lustrační osvědčení a čelí obnovenému trestnímu stíhání za údajný dotační podvod. Tlak Evropského parlamentu na Babiše je významným krokem, který odbýt mávnutím ruky nemůže. Nicméně sotva se může Evropská komise vyjádřit jinak než diplomaticky. Může například požadovat po Česku, aby své zákony lépe „harmonizovalo“ s pravidly EU. Nemůže ale v žádném případě rozhodnout, že Babiš není premiérem.

Pohybujeme se tak stále v rovině politického boje těch českých opozičních stran v Evropském parlamentu, které se pokoušejí vykreslit premiéra jako podvodníka největšího kalibru. Mnohem větší vliv na voliče však bude mít dle mého soudu další vývoj hospodářské situace v Česku v době po koronavirové. Pokud se vládě podaří „proinvestovat se“ z krize a udrží se nízká nezaměstnanost, může vláda ANO s ČSSD vydržet.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.