Česká republika se díky změněné struktuře vlastníků médií a skutečnosti, že druhý nejbohatší člověk ve státě je zároveň ministrem a příjemcem dotací z téhož ministerstva a také lídrem nejsilnějšího politického hnutí, zcela zřetelně posouvá od evropské demokracie k východní oligarchii.

Je skoro fascinující, jak všechny protikorupční iniciativy mlčí k působení Andreje Babiše. Kde jsou všechny ty Rekonstrukce státu, Transparency International, Oživení, Nadační fond proti korupci a další, když vicepremiér a ministr čerpá miliardy dotací a státních pobídek do svých firem? Kde jsou všichni signatáři „Dřevíčských“ a dalších výzev, „Děkujeme, odejděte“ a další bývalí hlasití obránci demokracie?

Tyto nevládní iniciativy mlčely, když se letos v lednu šéfka rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová (německá CDU) vyjádřila, že se bude „snažit prosadit celounijní řešení“, aby politici v členských zemích, kteří se účastní rozhodování o dotacích, respektive sami kontrolují kontrolní systémy na dotace, peníze z evropských fondů vůbec nesměli přijímat. „Je naprosto nepřijatelné, aby se na kontrolní cestě mohli vyskytovat politici, kteří sami mají firmy inkasující unijní peníze. Takové praktiky představují riziko pro celou Evropskou unii, podkopává to důvěru v kontrolní orgány Unie, už takhle nízkou. Lidi si budou myslet, že už je možné všechno... Bylo by mi milejší, kdyby český ministr financí předal po dobu svého působení v politice své firmy nějakému svěřeneckému fondu. Bylo by to dobré i pro Českou republiku. Jak může Česká republika s takovým stavem věcí žít?“

Grässleová komentovala i to, že Babiš skoupil část českého tisku. Konstatovala, že když už není možná svoboda tisku, je to ohrožení svobody jako takové. Když navíc Unie ještě posílá část peněz do médií na propagaci evropských programů, tak tím tyto lidi ještě podporuje. K tomu došlo v Bulharsku a v České republice. „Je fakt, že každému africkému státu by byla zastavena rozvojová pomoc, pokud by provozoval takový systém a pokud by tam byly možné takové věci jako u vás,“ dodala Grässleová.

Všichni vědí, že vicepremiér Andrej Babiš je v každodenním střetu zájmů; vždyť proto koupil média, aby ho v této pozici chránila. Když Babišova firma vyhraje státní miliardový tendr, ať již na lesní práce, dodávku bionafty či potravinových zásob, nikdo to nekomentuje. Vicepremiér nám denně ukazuje, jak se řídí stát jako firma – jeho firma. Čím to, že všechny výše uvedené protikorupční nevládní organizace mlčí? Stačí, že bývalou ředitelku Transparency udělal Andrej Babiš primátorkou? Nebo že současnému řediteli nabídl post ministra vnitra? Nebo v tom jsou i další, pravděpodobně finanční vazby?

Autor je senátor za ODS