Když vláda představila novinářům nápad na „povodňovou daň“, kritizoval jsem ji za zneužívání povodní ke zvyšování daní a za neschopnost ony čtyři miliardy, které má daň vynést, ušetřit seškrtáním výdajů.

Když se ale premiér Nečas neudržel a zpochybnil zavedení daně, na níž se prve s koaličními partnery domluvil, ucítil jsem potřebu se pana Kalouska – při veškerém mém nesouhlasu s touto daní – zastat.

Pan Nečas projevil principiální neloajalitu k vládě. Ke své vládě, které je údajně premiérem.

Pan Kalousek byl pochopitelně rozhořčen a Nečasovi ukázal, kdo je reálným premiérem: „Toto je naprosto nepřijatelná koaliční praxe, kterou nelze trpět,“ vzkázal zlobivému Nečasovi.

Nečasovi nejde o nižší daně

Nečasovy trucy jsou nepochopitelné. Kdyby mu šlo o zájmy daňových poplatníků, byla by to sice neloajalita k dohodám uvnitř vlády, ale mohli bychom ho považovat za hrdinu, který i navzdory dohodám bojuje proti zvyšování daní.

Nečas ale přes média Kalouskovi vzkázal, že chce místo zvýšení daně z příjmu zvýšení daní spotřebních. Možná že jako ne-ekonom si pan Nečas myslí, že zvyšování spotřebních daní je na rozdíl od zvyšování daní z příjmu pravicové… Teď pan Nečas couvá a hledá cestu, jak vyhovět panu Kalouskovi a zachovat si důstojnou tvář. Takže náhle souhlasí se zvýšením daně z příjmu, ale jen "dočansně" a "s omluvou"…

Za daně se neomlouvá

Omluva za daň je absurdní. Všichni přeci budeme vědět, že nám zvyšují daně, protože nejsou schopní šetřit. A na sliby o „dočasnosti“ jim přeci nikdo neskočí…

„Slušný“ politik není ten, který se za daně omlouvá, stejně jako „slušný“ zloděj není ten, který se nám omluví za krádež peněženky. Slušný politik drží dohody a nezvyšuje daně.

Převzato z autorova blogu

Autor je předsedou Strany svobodných občanů