Podle slov ředitele antimonopolního úřadu není možné, aby se čtyři věřitelé domluvili a provedli společné opatření proti dlužníkovi. Může vůbec něco takového pronést takto vysoce postavený člověk, aby na druhý den neskončil na vrátnici? Česko se opět zapíše do světových dějin novým pojmem - „kartel věřitelů“. Či snad „monopol věřitelů“? A „antimonopolní úřad" v režii ČSSD zahájí kartelové řízení. Kvůli čemu? Dohodli se dodavatelé na společných cenách, rozparcelovali si snad ve shodě trh nebo postupovali jinak proti jejich odběratelům s cílem získat společným postupem vůči odběrateli výhody, které by individuálním postupem nezískali? Je touto výhodou získání dluhu?

Pochybuji. Ale tady není problém v podstatě problému, tady se hledá koště a „antimonopolní úřad“ se přidává k nečisté hře vůči věřitelům. Jaká je vůbec pozice věřitelů v republice? Kromě nemožnosti soudně vymoci pohledávky nyní stát vymýšlí dokonce sankce za to, že si čtveřice dovolí ukončit distribuci neuhrazených léků. Mají snad nemocnice smluvně sjednaný postup, že distributoři nesmí ukončit dodávky ani v případě, když jim nebudou uhrazeny? Ochrana věřitele je tomto státě prázdným pojmem, proč ne, když synonymem věřitele je onuce a jeho pozice se přibližuje nebezpečně pozici obtížného hmyzu, který je nutno vyhubit.

Stejný den se dozvídám, že „antimonopolní úřad" zahájí řízení proti ČEZu. Je to divné – ve stejný den – řekl bych souhlasně s Pecinou. Nesouvisí to nějak s oddlužením nemocnic? Moc bych za to nedal. ČEZ je dost velký na to, aby byl oslík otřepán a státní pokladna se naplnila chybějícími miliony.

Člověku nezbývá než plakat nad úrovní dosazených a sledovat to panoptikum chytráků a přechytráků. Korupce, dosazování kamarádů do funkcí, komedie s trestními stíháními, selhání soudců, selhání institucí, všeobecná nezodpovědnost – kam to kráčíme, kdo vymete ten chlívek?