Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rozhodl o obnovení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a Jany Mayerové ve věci „Čapí hnízdo“. Vyslyšel tak volání opozičních politiků, kteří obnovení stíhání Babiše prosazovali.
Ihned po oznámení státního zástupce Jaroslava Šarocha o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše se rozpoutala politická vendeta vůči Babišovi a například Jiří Pospíšil, tehdejší předseda TOP 09, vyjádřil přesvědčení, že nejvyšší státní zástupce stíhání Babiše obnoví. To však nebylo nikdy ani náznakem médii označeno jako zasahování do nezávislosti státních zástupců. Zeman oznámil své rozhodnutí o obnovení trestního stíhání Babiše a Mayerové v době, kdy premiér čelí dalšímu případu střetu zájmů a kdy by Česko mělo vracet údajně až půl miliardy korun do Bruselu.
Situace stojí za podrobnější analýzu. Nejprve bylo obviněno z dotačního podvodu při získání dotace na Čapí hnízdo celkem 11 osob. Mezi obviněnými byl například Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO, a rodinní příslušníci Andreje Babiše včetně jeho ženy. Kauza nabrala obrátky před volbami do sněmovny v roce 2017. Bohuslav Sobotka prosadil odvolání Babiše z vlády a vzhledem k nepříznivému vývoji voličské podpory pro ČSSD pak již nevedl kampaň do sněmovny a přenechal roli lídra ČSSD Lubomíru Zaorálkovi. Ten se po Babišovi vozil vytrvale. Přesto už na jaře roku 2018 zrušil Šaroch stíhání Faltýnka a dalších tří obviněných.
Pavel Zeman v Šarochově rozhodnutí o zastavení stíhání Babiše a dalších nalezl porušení zákona. Šetření kauzy Čapí hnízdo bylo údajně ukončeno předčasně. Je však pozoruhodné, že se rozhodnutí Pavla Zemana o obnovení trestního stíhání nevztahuje na rodinné příslušníky Andreje Babiše. Věc se nyní podle Zemana vrací policii, která má celý případ došetřit. Právní stanovisko NSZ Zemana je pro dozorujícího státního zástupce Pavla Šarocha závazné. Nicméně neznamená to podle něj, že je Babiš vinen a je třeba ctít presumpci neviny. Z prvotních 11 obviněných se tedy počet zredukoval na poslední dva, Babiše a expertku na dotace Mayerovou. Vůbec se nereferuje v médiích o tom, že oněch devět osob, v současné době již zbavených obvinění, včetně rodinných příslušníků Babiše bylo několik let stíháno a důkazy proti nim nebyly nalezeny. S tím nutně souvisí otázka, zda celé stíhání nebylo od počátku zveličované počtem obviněných osob a proč relativně triviální hodnocení stavu, zda firma Čapí hnízdo byla nebo nebyla malým podnikem v roce 2008, trvá tak dlouho.
Prezident Miloš Zeman se již před časem vyjádřil tak, že pokud Pavel Zeman stíhání Babiše obnoví, udělí mu milost. Prezident Zeman se však po telefonátu s Babišem rozhodl, že abolici neudělí.
Jaký lze očekávat další vývoj? Kromě střetu zájmů se opět bude česká opozice, zejména ta takzvaně pravicová, vozit na Babišově trestním stíhání. Opět je hnutí ANO vyzýváno, aby do čela vlády jmenovalo jiného člena hnutí. Bude tak pokračovat antibabišismus na plné obrátky. Babiš neustoupil dodnes a zcela jistě neodstoupí ani po tomto rozhodnutí nejvyššího státního zástupce. Je otázkou, co nového může ještě policejní vyšetřování zjistit. Obecně rozšířený názor byl ten, že by musela policie najít někoho, kdo by proti Babišovi svědčil v intencích spáchání dotačního podvodu. Protože se ale jedná o situaci, od které uplynulo více jak deset let, sotva se někdo takový najde.
Podle tehdy platných zákonů bylo možné vlastnit akciové společnosti s akciemi na doručitele (takzvaně anonymními) a farma Čapí hnízdo byla právě takovou společností. V rámci tehdy platných pravidel tak mohla být posuzována jako nezávislá malá či střední firma. Vzniká tak i další otázka: Pokud by byla firma Čapí hnízdo považována za součást holdingu Agrofert i po svém vyvedení z holdingu formou samostatné akciové společnosti s akciemi na doručitele, zda by tento nový právní názor neměl být aplikován „padni komu padni“ na všechny dotační případy od počátku dotací, a úřady a policie by tak musely prověřit stovky, možná tisíce akciových společností, které v minulosti dotaci získaly. Tam vidím zásadní problém a ani rozhodnutím Pavla Zemana vrátit případ Čapí hnízdo k došetření se žádné řešení nerýsuje. .Proto je možné s velkou pravděpodobností uvažovat o tom, že prvotní rozhodnutí Šarocha se nezmění ani po takzvaném došetření.
O české politice za poslední roky od voleb do poslanecké sněmovny na podzim 2017 a od znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem v roce 2018 lze konstatovat pouze jedinou věc. Je úplně v zajetí antibabišismu. Není pravdou, že za to může jenom Babiš některými svými výroky. V čase ekonomické konjunktury s absencí alarmujících zpráv o vysoké nezaměstnanosti, růstu životních nákladů a snižování reálných mezd je politika stran, které o sobě hovoří jako o pravicových, naprosto vyprázdněná. Jediné, na čem se nevládní strany jsou schopny reálně dohodnout, je boj proti Babišovi, jeho údajnému střetu zájmů, jeho údajným podvodům.
Proč by neměly mít firmy českých miliardářů právo na evropské dotace? A firmy českých „stamilionářů“ už by nárok na dotace mít měly? A co firmy českých „desetimilionářů“, ty už také? A co firmy zahraničních majitelů a velkých korporací? Kde je tedy ona hranice? Kritikům dotací pro miliardáře naprosto nedochází, že je to systém evropských dotací obecně, který sám generuje problémy. Zemědělské dotace udržují při životě neefektivní farmy ve Francii, průmyslové dotace zase pokřivují podnikatelské prostředí v tomto oboru. Nedávno proběhla tiskem zpráva o oprávněnosti vyšších celních sazeb USA pro některé evropské výrobky a služby z důvodu dotací pro Airbus. EU kontruje dotacemi USA pro Boeing a chce rovněž zvýšit clo na americké výrobky a služby. Boj s Babišem je tak především boj výsostně politický, v němž jsou využívány metody kriminalizace podnikání (Čapí hnízdo) a střet zájmů v tak širokém smyslu slova, že velmi bohatí lidé by měli mít doslova zákaz vstupu do politiky. (Dělejte byznys a nám politikům do toho „nekecejte“.) Jestliže se úspěšný podnikatel jako Babiš stane navíc nejúspěšnějším politikem a s přehledem vyhraje volby, je mu bohatství přičteno k tíži jako důvod k tomu, aby opustil politiku. Je to legrační zejména u stran takzvaně pravicových, které by měly mít v programu podporu podnikání, a to nejen na úrovni drobných podnikatelů, takzvaných osob samostatně výdělečně činných.
Z výsledku činnosti české opozice je zřejmé, že až na stranu Pirátů podpora pro ostatní opoziční strany spíše stagnuje či klesá. Antibabišismus tak nezaručuje opozici návrat k moci. Proto se někteří upínají k masovým demonstracím, které proběhly na Letné, jako k začátku nové revoluce proti vládě vedené bývalým komunistou a „estébákem“. Nelze ale vyloučit i osobní ambice nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, kterého právě demonstrace na Letné měly ochránit před odvoláním ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Udržování kauzy Čapí hnízdo při životě je podle české opozice „výhodné“. Pokud je cílem opozice zůstat v opozici i po dalších volbách, pak zcela jistě.
Epilog: Právě v těchto dnech probíhá v zemi neomezených možností pokus zbavit Donalda Trumpa prezidentského úřadu a z Demokratické strany zaznívají prakticky stejné požadavky jako v Česku od opozice vůči Babišovi. Není tedy pravdou, že v „demokratické zemi by už dávno politik obviněný z trestného činu dávno odstoupil“ (fráze obvyklá v ODS). I v USA se poražení ve volbách snaží svého rivala sesadit soudní cestou. Republikáni jsou díky tomuto vývoji zřejmě nejjednotnější za poslední roky a všichni kongresmani i senátoři zvolení za Republikánskou stranu stojí za svým prezidentem. I v Česku má trestní řízení s Babišem pro opozici zvrátit porážku ve volbách. Na rozdíl od USA jsme malá země uprostřed Evropy a světovou politiku to moc neovlivňuje.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz