Andreji Babišovi není co závidět. Jeho odpor k politice a politickým mechanismům je autentický. Zároveň si šéf hnutí ANO uvědomuje, že nelze hrát hokejovou ligu a na led nastupovat s golfovými holemi. Nezbytné politické piruety se zkrátka naučit musí, jinak bude dál ve vládě válcován suchým, ale důsledným Bohuslavem Sobotkou.

Kromě toho má ANO 47 poslanců, 66 starostů a primátorů a počet členů hnutí již přerostl dva a půl tisíce. V tomto množství ani sebeschopnější kádrováci nedokáží zaručit, že se mezi exponovanými babišovci nezačnou vršit prospěcháři.

V minulém týdnu se například špičky ANO zapotily při žehlení kauzy Vladislava Kovala, bývalého šéfa odboru na ministerstvu pro místní rozvoj, policií obviněného z požadování úplatku.

Problémy mají i významní členové ANO ve volených funkcích. Ministr obrany Martin Stropnický tahá za kratší konec provazu ve sporu s náčelníkem generálního štábu Petrem Pavlem o vojenskou policii i úlohy armády ve Vrběticích.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová nepříliš elegantně krotí zděděné kostlivce v magistrátních skříních a starostka Prahy 10 Radmila Kleslová, která poté, co se stala pražskou předsedkyní ANO, pošilhává po funkci celostátní místopředsedkyně, je neustále konfrontována jak s pověstí rozvědčice, tak s kontroverzní minulostí vlivné členky ČSSD ze stáje Petra Hulinského.

Protože ANO bude mít brzy volební sněm, využil Babiš situace, jednak aby dopřál médiím zábavu v podobě soutěže o místopředsedy, jejichž předchůdci byli ještě před sněmovními volbami z hnutí za podivných okolností vyštípáni, jednak aby udělal pořádek v regionálních strukturách.

Tam, kde se členové ANO hašteřili, nastoupili noví kormidelníci. Výmluvný je příklad Zlínska, kde nově dává krajskou organizaci dohromady Pavel Pustějovský, výrobní ředitel firmy Deza vlastněné Babišem.

Marná sláva, když jde do tuhého, nejvíce Babiš věří manažerům Agrofertu, dceřiných a spřátelených firem. Kdo je dobrý v byznysu, musí podle něj bodovat i v politice. O tom, jak prostřednictvím ANO pronikají do politiky manýry známé z podnikání, svědčí i nedávná výpověď Petra Topinky, který stojí za úspěšnými volebními kampaněmi ANO.

Magazínu Hospodářských novin prozradil, že „nastavil nějaký směr pro jednu značku, shodou okolností politickou. Nastavil jsem pro ni nějaký rozměr, popsal jsem nějak její DNA, dal jsem jí nějaký styl.“ Tou značkou myslí Topinka Babiše. Aby uspěla, je nutné zachovávat všechny její vnější atributy.

„Značka Babiš a ANO je tak silná třeba právě díky tomu, že se i v komunálních volbách tvářila všude stejně, byť na každém místě bylo jiné téma,“ říká Petr Topinka. Odtud i klíčová slova hnutí: „makáme“, „nejsme nemehla“ či „prostě“.

Místem, kde Babišův firemní styl naráží na svoje mantinely, je Sněmovna. Většina těch, co se do ní v dresu ANO dostali, již myslí na svoji vlastní dráhu. A vadí jim, když jsou při přijímání politických rozhodnutí přehlíženi.

V lednu se prý nespokojenci ozvali tak nahlas, že je musel pracně pacifikovat předseda klubu Jaroslav Faltýnek. Oddanost k Babišovi měl prokázat tak vehementně, že si lídr uvědomil, jak jsou pro něj podobní praktici cenní.

Proto přimhouřil oči nad románkem Faltýnkovy přítelkyně s Českými dráhami, vzal Faltýnka znovu na milost a fandí mu v boji o post prvního místopředsedy. Další adept, Martin Stropnický je sice populárnější a mediálně zdatnější, ovšem autorita uvnitř ANO mu schází.

Schválně si ale počkejme na poúnorové ANO. Třeba se jeho členům politika zalíbí a firemní dril pošlou k vodě. Pravděpodobnější ale je, že si Babiš svoji hračku vzít nenechá. Beztak jej povzbudily i poslední zprávy o rozkvětu jeho druhé lásky, Agrofertu.