Politika se dá dělat buď systematicky, anebo chaoticky. Jak se dělá v Babišově vládě, to ať si každý posoudí sám.

Prvním příkladem je sektorová daň příjmů právnických osob, která tady z vůle štruksáků z ČSSD poletuje ve vzduchu jako postřelený jestřáb a kterou zatím Andrej Babiš odmítal. Tu tlačil jako kočárek s milovaným miminkem klaun české politiky Jan Hamáček, šéf té povedené strany. Té, která neplatí své dluhy ani náhodou. Premiér ještě ve čtvrtek nebo kdy minulý týden toto kukaččí vejce daňové politiky odmítal, pak si ale sedl s ministryní financí, ořezali tužky, spočetli, co bude stát další navyšování sociálních výdajů, načež zjistili, že by se od bank, pojišťoven a mobilních operátorů nějakých těch 20 - 25 miliard hodilo, a tradá, už je sektorová daň vážně na stole. Tohle vážně není normální, to je fiskální kabaret v přímém přenosu. Máme tady dva Andreje Babiše: jednoho, který ve svých firmách pevnou rukou tlačí náklady dolů, a druhého, který pevnou rukou tlačí u státu daně nahoru, aby mohl tlačit i výdaje státu nahoru a pěkně je nechal projíst tady a teď. Máme premiéra, který mění názory jako košile a tvrdí, že maká.

Druhým příkladem je odvolání ředitele NG Jiřího Fajta z funkce. Ministr kultury a krásna za ČSSD ho odvolá a všichni to v koalici berou v klidu na vědomí. Pak ovšem vystoupí uvědomělá kulturní fronta, která má vždy jasno a je zapálená pro věc jako nikdo, a začne vydávat petice za záchranu ředitele Fajta, zapojí do toho neinformované šéfy různých galerií v cizině a začíná tanec. Místopředseda ČSSD pan Onderka s indiánským jménem Kožená tvář zamudruje nahlas, že je třeba odvolání šéfa NG znovu posoudit, zda bylo na místě, a neprodleně se předpodělá i známý tvrďák Jan Hamáček. Oba vrchní sociálisté jsou vyjevení z toho, že před volbami do EP by to mohlo jejich oranžové partaji odebrat z jejich krásných 4,99 % dalších 0,25 % hlasů, a už to žije novým životem. Už se mluví o tom, že se s ministrem houpe židle. Upřímně nevím, jestli je Fajt opravdu dobrým ředitelem po stránce umělecké, jestli dokázal navázat vztahy se zahraničními galeriemi. Třeba ano. Ale pardon: když si Jiří Fajt prokazatelně, protože doznaně nechá jako šéf státní instituce podepsat svou zástupkyní smlouvu sám se sebou, kterou si zajistí ke svému platu dalších něco přes jeden milion korun českých, protože se necítí být dobře honorován, pak bez dalšího je to důvod k odvolání. A je jedno, jestli je skutečně svým platem nedostatečně placen. Nemusel to přece brát. Kdyby to udělal nějaký manažer v Babišově firmě, jestlipak by její majitel zůstal v klidu a nechal ho na svém fleku? Letěl by jak Němci do zákopů.

Nikdo ať netvrdí, že má tato vláda nějaký program. Je to spolek větších či menších zmatkařů v čele se srandistou největším. Já stále nemohu pochopit, jak náš premiér může být v buziněcu tak úspěšný, když v politice, kde stát údajně řídí jako firmu, dělá on a jeho vláda takovéhle loopingy.

A takhle my tady žijeme.