To byl problém velkých stran v prezidentských volbách. Z parlamentních stran dostatek soudnosti projevily pouze ty, které vlastního kandidáta nepostavily, tedy zejména KSČM. ODS, ani ČSSD nebyly schopny vyprodukovat kandidáta, který by měl reálnou šanci na úspěch. Přitom ČSSD nasadila alespoň člověka, jemuž nebylo možno vyčítat příliš mnoho z minulosti.

Ne tak ODS, které se podařil husarský kousek. Přemysla Sobotku zjevně nevolili ani mnozí skalní příznivci ODS. Důvod je přitom nesmírně prostý. Jak znám voliče ODS, ke kterým jsem dlouhá léta patřil, jsou většinou zvyklí porovnávat slova a činy jakýchkoliv kandidátů. Pan Sobotka je v tomto ohledu opravdu exotem, jehož činy se se slovy nejen rozcházejí, ale mnohdy jsou v přímém protikladu.

Prostě dvě nejsilnější parlamentní strany, ČSSD a ODS, si svým hloupým populismem s přímou volbou prezidenta pěkně naběhly na vidle – a dobře jim tak.

Smutné je, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by vedení oněch stran z tohoto fiaska byla ochotna vyvodit jakékoliv poučení.

Špičky ODS, hodně již odtržené od členské základny, na to v neustálém boji o udržení koalice s kverulantskými partnery zřejmě nemají čas ani síly.

Špičky ČSSD zjevně nepovažují porážku svého kandidáta za tak katastrofickou, aby bylo třeba něco řešit, a dál melou své našprtané mantry v naprostém poklidu. Jenomže již v den volby bylo naprosto zřejmé, že vítězný Miloš Zeman si již "čechrá peří" a brzy je razantně z poklidu vyvede, takže se budou bát veliké ztráty voličů, ale i členské základny. Ze srdce jim to přeji.

Zcela jinak se zachovala TOP 09. Nasadila kandidáta, který od počátku neměl významnou podporu, bylo však jasné, že vyhovuje Evropské unii a hlavně "pravdoláskové partě", která ovládá nejvlivnější sdělovací prostředky a je schopna i ochotna zajistit obrovskou kampaň.

V prvním kole to stoprocentně vyšlo, pak se však vloudily chybičky.

Ve svatém nadšení z výsledků prvního kola tahle parta v kampani ještě hodně přitvrdila. Ze svých "intelektuálních výšin" zřejmě nedohlédne až k řadovému průměrnému voliči. Z té pravdy a lásky se začaly vynořovat i pěkně nenávistné a jedovaté hroty. A také nevkus. I knížepán předvedl pár neopominutelných hloupostí. A tak vše dopadlo tak, jak dopadlo.

Osobně nebyl žádný z kadidátů již prvního kola "mým koněm". Přesto vidím ve funkci prezidenta raději čitelného Zemana než knížepána s minulostí politického turisty a prominentního restituenta, jehož nezvolení je oplakáváno zejména v Německu.