Po internetu koluje už více než dva týdny úvaha blogera Václava Smrka pojednávající o českém prezidentovi Václavu Klausovi a jeho vztahu k někdejší sovětské tajné službě KGB. Text vzbudil velký ohlas a vyvolal vzrušené diskuse. Nebude proto od věci se na něj podívat zevrubněji. Očekávání a emoce soudného člověka však zchladí již symptomatický úvod. Bloger, ač jinak prý kritický ke konspiračním teoriím, se v něm přiznává, že o „spících buňkách KGB“ mu před několika lety vyprávěl jeden známý. Prý o tom musel něco vědět, protože jeho strýc byl vysoce postavenou osobou u vojenské kontrarozvědky! Po takovém sdělení jdou však „koeficienty pravdivosti zpravodajského zdroje“ k ledu. Na rozdíl od koeficientů „bájivosti“.

Co tedy blogera přivádí k myšlenkám na KBG, když se mluví o Klausovi? Třeba jeho zahraniční cesty. Soudí, že takto „nenápadně“ posílala třeba KGB své lidi na Západ v době, kdy se tam téměř nikdo nemohl dostat. A ti, kterým se to poštěstilo, byli pod drobnohledem západních kontrarozvědných služeb. Lepší krytí pro agenta byla proto role emigranta, tedy člověka spíše perzekuovaného než protěžovaného.

Bloger si na druhou stranu myslí, že typickým úkonem stejného agenta je se někam vplížit, v tomto případě do nově vzniklého Občanského fóra (OF). Ach, ten známého kontrarozvědný strýc! OF ale nebyla oranice ani remízek na obzoru. Klaus se tam nevplížil, ale vstoupil tam vzpřímeně a logicky.

Klaus neinicioval rozpad republiky, jak tvrdí bloger, ale dostál své odpovědnosti za její rychlý a klidný konec (euthanasii), když vyprchala chuť ke společnému životu. Udržovat po jistý čas střední a východní Evropu v „dekomponovaném stavu“ bylo zřejmě v geopolitickém zájmu jak Ruska, tak i Spojených států amerických. To by pak ale Klaus musel mít již druhou stužku za spolupráci, a to od CIA, vedle té od KGB. A kdoví, kolik ještě dalších, aby byla jeho činnost vysvětlitelná touto „logikou“.

A co potom Klaus jako stvořitel bankovního socialismu? Pokusit se v rámci tajné operace vychytralé KGB zvýšit (nevratnými) bankovními úvěry konkurenceschopnost zanedbaného průmyslu? To aby pak jeden ještě vzpomínal na KGB s respektem! A „chvilkové zhasnutí“ při privatizaci silně evokuje scénku z filmu Svatby pana Voka, když se při „rozvdávání“ Vokova fraucimoru podívá kněz prosebně k nebesům: „Panebože, dívej se chvíli jinam, tady se teď nebude dít nic zajímavého.“

Klaus byl opravdu prvním českým prezidentem, který navštívil Rusko. Je více věcí, které měl Havel udělat, a neudělal. A naopak. To samé Klaus. S Putinem mluvil český prezident rusky. S jinými zase po jejich. Kolik řečí umíš, tolikrát jsi agentem?

Tragikomickým argumentem blogera, dávajícím Klause do souvislosti s KGB, je vyznamenání Klause Puškinovou medailí. Puškinovou, ne Putinovou. Možná si je bloger spletl.

Prý se Klaus odhalil být ponachýlen ve prospěch mocenských zájmů Ruska, když se vyslovil kriticky k rusko-gruzínskému konfliktu. Vrací se snad doba, kdy odlišný názor znamená být hned spřísežníkem sil temnot a zla?

Vyvozovat závěry o ideologické orientaci z postojů vůči globálnímu oteplování, to je něco jako kladivo na čarodějnice. Environmentální skeptici, třeste se! Dlouho už pro Rusy dělat nebudete. Ještě několik ideologicky a třídně semknutých strýčků, a neschová se před nimi ani Neviditelný pes!

Klaus explicitně nepodpořil brdský radar. Podezírá snad „ujo od kontrášů“ se svým příbuzenstvem stejně „logicky“ nejméně polovinu obyvatel Spojených států a současné osazenstvo Bílého domu, že jsou vlastně agenty KGB? Nedopadla studená válka ve skutečnosti úplně jinak?

Klausův euroskepticismus je pro blogera něco jako přiznání ke spolupráci s KGB. O testovacím a ozdravném vlivu skepse ani vidu, ani slechu. Vše jsou jen špinavé hry KGB.

Respektování předvedené „logiky“ může v důsledcích semlít každého, kdo se někomu prostě jen znelíbí. Tak v tomto my nejedeme. Proto tento skeptický článek.

Týdeník EURO 44/2009

Autor je spolupracovník redakce